Městské opevnění Tábor

Graficke pismenko Opevnění Tábora předcházely hradby původního města Hradiště, založeného Přemyslem Otakarem II. a zničeného Vítkovci pravděpodobně po bitvě na Moravském poli. Zbytky jeho opevnění částečně využili husité, kteří se na ostrožně usadili po opuštění a vypálení nedalekého Sezimova Ústí. V průběhu 15. a počátku 16. století zde vybudovali asi nejdokonalejší opevnění přelomu středověku a raného novověku v Čechách. Zahrnovalo hlavní hradbu s linií bašt, parkánovou zeď a důkladně opevněné brány, z nichž nejvýznamnější byla tzv. Nová na rozhraní dnešních ulic Pražská a Palackého. Opevnění se dále rozvíjelo novými prvky za třicetileté války, Tábor plnil funkci jedné ze zemských pevností až do 18. století. Od 30. let 19. století byly postupně zdemolovány brány (s výjimkou vnější Hradské neboli Bechyňské – viz samostatné heslo – a empírové Mariánské), většina hlavní hradby i části parkánu. Řada bašt (včetně největší, tzv. Žižkovy – viz též samostatné heslo) se změnila na obytné domy či skladiště a dílny. Po roce 1945 došlo k rekonstrukcím a zpřístupnění souvislých úseků hradeb zejména na jižní a východní straně města.

Text: historie
29.6. 2009 - Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 7. díl, Libri 2008