Graficke pismenko Opevnění Vysokého Mýta je poprvé nepřímo doloženo zmínkou v zakládací listině Poličky z roku 1265. Vzhledem k tomu, že založení Mýta se datuje o pouhé tři roky dříve, musela být výstavba opevnění velmi rychlá. Součástí hradeb byly tři brány, jednotně řešené jako průjezd mezi dvěma hranolovými věžemi různé velikosti.

 
Graficke pismenko Ve 14. –16. století bylo opevnění zdokonalováno, což se projevilo i  přidáváním obranných prvků u jednotlivých vstupů do města. Před Litomyšlskou branou byl postaven barbakán, jehož pozůstatek byl nedávno objeven v sousedním domě čp. 1.
 
Graficke pismenko Od třicetileté války význam městského opevnění upadal. Vyšší z věží brány sice sloužila jako hláska pro přilehlou část města, její stav se ale zhoršoval. Postupně byl ubourán barbakán a zavezeny příkopy, od přelomu 18. a 19. století se uvažovalo o demolici celé brány. Tyto snahy podpořil dokonce příkaz zemského místodržitelství k demolici Litomyšlské a Pražské brány jako překážek dopravy. Jako ochránce mýtských architektonických památek aktivně vystupoval Alois Vojtěch Šembera (1807–82), zdejší rodák a významný jazykovědec a historik. Jeho snahy paradoxně podpořila tragedie, kterou způsobil uvolněný kámen z brány: roku 1862 zabil dceru bývalého okresního hejtmana Annu Klímovou, jejíž ženich Jaroslav Šafařík se poté zastřelil. To vyburcovalo radní města k rozhodnutí bránu opravit. Novogotická rekonstrukce proběhla v letech 1864 – 1867, vyšší věž při ní přišla o poslední, beznadějně zchátralé patro. Na vnější fasádě nad otvorem brány byl později (1936) vymalován znak města (svatý Jiří na bílém koni) podle návrhu MIkoláše Alše.

Text: historie
20.2. 2011 - Ivan Grisa, dle http://www.vysoke-myto.cz/portal/images/stories/litomylsk_brna.pdf