Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.
Hlavní obrázek místa
Boží muka v Bylanech
Boží muka byla postavena roku 1800, v roce 2009 za nimi byla postavena malebná zvonička.
© David Novotný, 02/2011
Boží muka, v současné době častěji nazývaná jako křížek, či křížek na návsi, představují pozoruhodnou památku, byť poněkud nenápadnou a dlouho chátrající. Vznikla v roce 1800, na což upozorňuje vzácně dochovaný nápis na opukové desce, a to zřejmě v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, protože tuto skutečnost onen nápis výslovně zmiňuje. Na drobné sakrální stavbě jsou poměrně patrné doznívající barokní vlivy, které venkovské prostředí zřejmě reflektovalo ještě počátkem 19. století. Na reliéfu umístěném na přední straně se pak objevuje Panna Marie. Zajímavostí je, že se na vzniku stavby podílely obě části tehdy rozdělené vesnice. Bylany se totiž de facto od roku 1463 dělily na dvě části, z nichž jedna patřila ke statku Morašice (asi 1/3 vsi) a posléze k panství Heřmanův Městec, zatímco druhá část (asi 2/3 vsi) příslušela do správy purkmistra a rady města Heřmanova Městce (který měl jako poddanské město paradoxně tutéž vrchnost jako tzv. městecká polovina Bylan). Tato poněkud zvláštní situace trvala až do roku 1848, kdy se obě dvě části opět spojily. O spolupráci obou částí rozdělené vesnice víme opět díky pamětnímu nápisu, výslovně uvádějícímu dva bylanské rychtáře, tj. za každou část jednoho. Drobná stavba byla posléze obcí udržována a z účtů víme, že se například pravidelně natíral plůtek oddělující křížek od cesty. Po roce 1945 se situace změnila, stavba chátrala a pokud už byla opravována, používaly se k tomu nevhodné materiály (beton atd.) a k dovršení všeho pak během 90. let 20. století někdo přetřel reliéf Panny Marie stříbřenkou, která kámen nenávratně poškodila. V roce 2006 však bylo přistoupeno k odborné rekonstrukci, takže se podařilo památku zachránit, a v roce 2009 za ní byla postavena zvonička, do níž byl přenesen zvon z nedaleké požární zbrojnice. Okolí bylo upraveno výsadbou zeleně.
Novotný, David : W Francouskou Woynu. Chrudimské vlastivědné listy 16, 2007, č. 5, s. 10-12., 17.2. 2011
Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Bylany

Místa v okolí

 kostel sv. Marka
 Kozojedy
 kostel sv. Víta
 Stolany
 Medlešice
 Klešice
 Jezbořice
 kostel sv. Václava
 Mrdice
 zvonice
 městské opevnění
 židovský hřbitov
 Mydlářovský dům
 Chrudim
 synagoga
 Heřmanův Městec
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Jiří
 Bára
 Veselá
 Rabštejnek
 Kočičí hrádek
 Rozpakov
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 Barborka
 Slatiňany
 Staré Čívice
 Topol
 restaurace Monaco
 krematorium
 Staré Čívice
 požární hláska
 židovský hřbitov
 Nemošice
 kostel sv. Jiljí
 obecná škola
 kaple sv. Anny
 Choltice
 tyrolská zvonice
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Krchleby
 Dolní pec
 městské opevnění
 Zelená brána
 Pardubice
 Svojšice
 automatické mlýny
 Úhřetice
 Blatník
 Lepějovice
 Vejvanovice
 Lukavice
 akvadukt na Židově
 Nabočany
 Strádov
 Valy u Přelouče
 Štěpánov
 Kočičí hrádek
 Hrádek u Nasavrk
 Lipoltice
 kostel sv. Matouše
 Stoupec
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Víta
 Hrochův Týnec
 Boiika
 Hrochův Týnec
 kostel Všech svatých
 Žumberk
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 Ráby
 Seč
 Nasavrky
 radnice
 kostel sv. Martina
 Licoměřice
 židovský hřbitov
 Malý akvadukt
 Lichnice
 Bořice
 Přestavlky
 Ráby
 Velký akvadukt
 Vildštejn
 židovský hřbitov
 Kunětická Hora
 Lipovec
 Berlova vápenka
 Oheb
 Třemošnice
 vila Josefa Vosáhla
 Dašice
 evangelický kostel
 vodní nádrž Seč I
 Chrast
 kostel sv. Vavřince
 Běstvina
 kostel sv. Kříže
 Ronov nad Doubravou
 kostel sv. Martina
 Semínský akvadukt
 Ležáky
 Moravany
Základní informace místa
ID místa: 9756
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: křížek, boží muka
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.9.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama