hrad Hukvaldy

Hochwald, Hochenwalde
Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.
Hlavní obrázek místa
Pohled na vnitřní hrad s opevněním.
Vlevo se nachází samotná hmota vysokého vnitřního hradu.
© Jan P. Štěpánek 06/2006

Graficke pismenko Zříceniny kdysi jednoho z největších moravských hradů rozkládající se na dlouhém hřebenu výrazného Hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra pohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek (původně Friedeberk), Frýdek a Těšín. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. V současnosti je zřícenina hradu ...
Jan P. Štěpánek, 25.8. 2005

    turistické

    Hrad je přístupný v uvedených návštěvních hodinách, obora je přístupná celoročně. Nejlépe zachovaným objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, která byla v 19. stol. obnovena.
    http://www.janackovyhukvaldy.cz/cz/hrad/, 16.4. 2013

    historie

    Podrobná historie hradu
    Prvopočátky hradu Hukvaldy jsou doposud zahaleny rouškou tajemství. Badatelé se doposud shodují pouze na době jeho vybudování v období 1257–1285, kdy je doložen v písemných pramenech. Hodně o vzniku hradu můžeme odvodit ze samotného jména hradu – Hukvaldy. Je jisté, že dostaly své jméno podle rodového hradu hrabat z Hückeswagenu, který se nachází ve Vestfálsku poblíže Düsseldorfu. V roce 1240 se na Moravě poprvé zmiňuje hrabě Arnold z

    Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J. Tichánek a kol.), Jan P. Štěpánek, 26.6. 2004
    Podrobný popis hradu
    Hrad je položen ve směru od severozápadu k jihovýchodu na podlouhlém vrcholovém hřebeni, ohraničeném na obou koncích skalnatými kupami. Nepřístupnost hradu je zdůrazněna strmými svahy spadajícími příkře do údolí. Tvar vrchu byl hlavním faktorem, který ovlivňoval stavební rozvoj hradu a jeho opevňování. K hradu v současnosti vedou dvě cesty. Delší z nich, asfaltová, jde po západním svahu, před plastikou lišky Bystroušky odbočuje doleva a

    Jan P. Štěpánek, info Muzea Beskyd, 25.8. 2005

    pověsti

    Hukvaldský most
    O mostu na hradě Hukvaldy se povídalo, že má kouzelnou moc. Je jen potřeba za úplňku, s láskou v srdci jej třikrát přejít tam a zpět a pak již dotyčného čeká velké bohatství. Samozřejmě, že uchazečů o rychlé zbohatnutí bylo hodně, ale žádnému z nich se jeho sen nevyplnil. Buď byl vyhnán od hradu zbrojnoši anebo ztratil za tmy v hukvaldské oboře odvahu. Štěstí potkalo až skromného pekaře Matyse, který na zlatý poklad ani nepomyslel. To bylo

    http://www.beskydyonline.cz/info/mista_view.asp?id=617, 2.3. 2004
    O zazděném preclíkáři
    Za vlády jednoho z hejtmanů se poddaným vedlo velmi špatně. Pánovi drábi dřeli lidi na robotách a mnohdy je i uvrhli v okovech do hukvaldského vězení. Hejtman byl zlý a nelítostný a ještě k tomu se mu líbila mladá děvčata. Kterou si vyhlédl, musela k němu na hrad a nikdo se mu nesměl vzepřít. Jednou pásla krávu krásná dcera preclikáře Světlíka a kráva se jí zaběhla na panské. Když jí vyháněla, zahlédl ji sám hejtman a okouzlen její krásou,

    http://www.beskydyonline.cz/info/mista_view.asp?id=614, 2.3. 2004
    JAK HUKVALDY KE JMÉNU PŘIŠLY
    Podle místní lidové tradice hrad získal svoje jméno prostřednictvím místních víl, kterým se říkalo "húkalky". Zjevovaly se v okolních lesích a byly spíše žínkami, lesními dryádami. Jejich podoba není známa a obdobně jako "lulkyně" na Valašsku vyluzovaly prapodivné zvuky. Jejich houkání a pokřikovaní děsilo noční chodce, kteří procházeli po cestách vedoucích hukvaldskými lesy. Není známo, že by někoho utancovaly k smrti.
    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    O JASANU NA HUKVALDSKÉM HRADĚ
    Za třicetileté války Švédové oblehli hukvaldský hrad, a i když to ve skutečnosti bylo jinak, podle pověsti nedobytný hrad dobyli. Švédové hrad obléhali jeden týden, druhý, třetí, ale všechny útoky posádky odrazila. Švédové každého rána posádku vyzívali, aby se konečně vzdala. Jinak že podniknou na hrad útok a všechno, co je v něm živého, porubou. Na počátku čtvrtého týdne se švédský velitel rozzlobil a přikázal vojákům, aby hrad ihned dobyli za

    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    JAK SI ČERTI PŘIŠLI PRO HUKVALDSKÉHO PÁNA
    Zle bylo mezi prostým lidem na Hukvaldech za starých časů. Vrchnosti se střídaly, jen robota a hlad zůstávaly. Dlouho a bezmocně hrozili lidé k temné siluetě hukvaldského hradu, než nenáviděný hradní pán zemřel. Jeho duši si prý odnesli satanáši. Ze všech stran se sjelo plno příbuzných a hostů, kteří se těšili na slavný pohřeb, případně na dělení majetku. Hukvaldského pána však nepochovali, potřikrát zem odmítla jeho tělo přijmout. Marně se kněz

    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    O HUKVALDSKÉ LIDOMORNĚ
    V podzemí hukvaldského hradu a také v přízemních prostorách, které jsou dnes v rozvalinách, podle lidové tradice prý bývala kuchyně, koupel, vedle sklady a věznice, mučírna a obávaná lidomorna. K lidomorně se vchází mohutným obloukovitě překlenutým pásem a původně bývala cisternou na vodu. Prý byla hluboká kolem dvaceti metrů a shora se její otvor uzavíral železnými dveřmi. Kolem dna měla malou kamennou lavičku, ke které do železných kruhů

    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    Ruce vystupující ze zdi
    Jistý zlý hukvaldský pán jednou zahlédl na louce u vsi krásnou dívku, dceru chudého poddaného, a zatoužil po ní. Vzkázal tedy, ať mu ji pošlou do hradu. Otec děvčete se však vzbouřil a odpověděl, že pro hukvaldského pána dceru nevychoval. Pán se rozzlobil a dal neposlušného poddaného uvěznit. Ten však ještě před tím odvezl dceru do bezpečí. Otec ani poté, kdy ho spustili do hluboké hladomorny, neprozradil, kam děvče ukryl. Rozezlený pán jej pak

    Marie Šustrová, 26.12. 2006


    Chcete se stát boháči? Přesně za půl roku vydá hrad Sion svůj poklad!

    Hrady a zámky

    Vydejte se dnes s námi asi 8 km jihozápadně od Kutné Hory, kde se v blízkosti obce Chlístovice nachází zřícenina gotického hradu Sion. Pokud jste dosud o něm neslyšeli, pak jste o hodně přišli a co nejdříve to musíte napravit

    Větrný mlýn Velké Těšany aneb život ve mlýně nebyl pro princezny

    Hrady a zámky

    Kdy a kde se roztočilo první větrem poháněné mlýnské kolo, se už s určitostí asi nikdy nedozvíme. Jisté ale je, že se tím splnil pradávný sen člověka, spoutat nepolapitelný a neviditelný vítr a využít jej ve svůj prospěch. Ale protože živel je živel a ten nikdy nebude poslouchat jako beránek, mnohokrát nechal lidi na holičkách a mlynářům připravil nejednu krušnou chvíli.

    Výlety po České republice – Středočeský kraj

    Cestování

    Hrady a zříceniny jsou skvělým cílem pro výlety. Možná ani netušíte, kolik v České republice takových památek je. Jen ve Středočeském kraji najdete kolem 100 hradů, zámků a zřícenin. Určitě znáte Karlštejn, Křivoklát, nebo Kokořín. V článku si představíme tři atraktivní zříceniny hradů, na které se můžete vypravit i s dětmi a užít si rodinný výlet.

    Panenská příroda, průzračné moře a prázdninová atmosféra deset hodin autem z Prahy

    Cestování

    Ostrov Cres je jedna z prázdninových destinací v Chorvatsku vzdálená z Prahy deset hodin jízdy autem. Kromě průzračného moře s oblázkovými plážemi se můžete vydat ke kamennému labyrintu, magické mořské jeskyni, římskému mostu nebo na zříceniny několika kostelů.

    Lesk a sláva lázní Sedmihorky – pohádka s otevřeným koncem

    Hrady a zámky

    Sedmihorky – zaniklé lázně, jejichž sláva se kdysi dotýkala hvězd. Nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách dnes zeje prázdnotou a postupně vysychají i léčivé prameny, za nimiž jezdívali lidé z celého světa.

    Vildštejn – románský hrad, na nějž se usmálo štěstí

    Hrady a zámky

    Románský hrad Vildštejn je jedním z nejstarších vodních hradů na území naší republiky. Nachází se v okrese Cheb, a přestože tam stojí nějakých 800 let, pro veřejnost se jeho brány úplně poprvé otevřely až v roce 2001.

    Moravskoslezský kraj,  Frýdek-Místek  (FM), Hukvaldy
    OOO