Hrady.cz Vimperk [historie]
•Někdejší vimperský hrad býval jedním ze starých pevnostních objektů v jihozápadní oblasti Čech. Jeho počátky sahají do poloviny 13. století. Nejstarší část hradu, velkou obytnou věž, vystavěl na jihozápadním konci staršího hradiště na okraji skalnatého výběžku pravděpodobně zvíkovský purkrabí Purkart z Janovic, který se v r. 1264 uvádí s přídomkem „z Vimperka“. Z majetku Purkartových potomků vzniklo brzy sídliště (uvádí se v r. 1359), které spolu s hradem přešlo do vlastnictví krále Václava IV., jenž je postoupil se sedmi vesnicemi svému oddanému úředníku a milci Kunrátu Kaplířovi ze Sulevic (v l. 1386–1396 byl nejvyšším zemským písařem). Je pravděpodobné, že později přední člen rodu a přívrženec katolické strany Kunrát podnikl na hradě závažné stavební úpravy. V r. 1424 bylo městečko husity vypáleno. Na počátku 70. let 15. století hrad přechodně spravoval známý válečník Václav Vlček z Čenova, jenž byl synovcem Petra Kaplíře. Zhruba v téže době bylo také město Vimperk opevněno hradbami a věžemi. V r. 1494 poslední držitel Vimperka z rodu Kaplířů ze Sulevic, Petr, odkázal vimperské panství Zdeňku Malovci z Chýnova. Za účast ve vzpouře proti králi Ferdinandu I. byl jeho synu Petru Malovcovi r. 1547 Vimperk zabaven a v r. 1553 panství koupil Jáchym z Hradce. V jeho vlastnictví zůstal však Vimperk jen rok, kdy jej od něho koupil Vilém z Rožmberka. Ten pak v r. 1465 postoupil hrad s panstvím svému bratru Petru Vokovi, od něhož je koupil v r. 1601 Volf Novohradský z Kolovrat. Za dobývání Vimperka stavovským vojskem v r. 1619 byl hrad vážně poškozen požárem. Jáchym Novohradský vystavěl na místě hradu v l. 1622–1624 nové renesanční zámecké sídlo. Netrvalo však dlouho a zámek s pivovarem, městem Vimperkem a 27 vesnicemi (včetně Kunžvartu) byl zadluženému Kolovratovi zvláštní komisí odhadnut a prodán v r. 1630 majiteli sousedního krumlovského prachatického panství, knížeti Janu Oldřichu z Eggenberku. Během necelých devadesáti let vimperský zámek dost zchátral. Po vymření eggenberského rodu Janem Kristiánem (1710) převzal vimperské panství v r. 1719 kníže Adam František Schwarzenberk, který se postaral o důkladnou obnovu zámku v l. 1728–1734. Dnešní podobu má zámek po požáru v r. 1857. Zámek se skládá z předhradí a vlastního horního zámku. Byl kdysi opevněn dvojí hradbou a dvojím příkopem, který byl v druhé polovině 17. století již zasypán. Nad vstupní čtyřhrannou branou je letopočet 1622 a nad ním arkýř spočívající na krakorcích. Zámecké nádvoří je uzavřeno ze tří stran budovami, z volné čtvrté strany je přístup k obytným objektům. Nad arkádou proti vstupní bráně je letopočet 1624 a znak Jáchyma Novohradského z Kolovrat. Ve slepých oknech v druhém poschodí nad arkádami jsou slabě znatelné původní malby restaurované po r. 1945. V bývalé věži starého severního traktu je tzv. evangelická kaple s křížovou klenbou a šternberským znakem a letopočtem 1611 na svorníku. V nástropních malbách jsou zobrazeni čtyři evangelisté. Někdejší kaple sv. Josefa byla přestavěna po požáru v r. 1857. Jednolodní prostor valeně klenutý. Pozdně gotická Vlčkova věž je dvoupatrová, v přízemí klenutá. Opodál zámku na severní straně stojí předsunuté opevnění zvané Haselburk. Je to válcová bašta kdysi obehnaná dvojitými, částečně zachovanými hradbami. Vedle věže je branka s kamenným ostěním a s otvory pro klády. Nad brankou je znak Kaplířů ze Sulevic a letopočtem 1479. Část objektu padla za oběť zájmům některých vimperských měšťanů, kteří si z něho brali kámen na stavbu svých domů. V předhradí býval pivovar, přeměněný v polovině 19. století na byty a kanceláře. Od nich vybíhá směrem k městu renesanční křídlo s arkádami o dvou poschodích, které je zakončené pavilónem. Požár, který vznikl 20. července r. 1857 po úderu blesku, zapálil střechu a brzy nato lehla popelem tři podlaží zámku, věž, kaple, divadlo a Vlčkova věž. Veškerá snaha zachránit budovu před zkázou byla marná, třebaže stovky obyvatel z města i z okolí se snažily oheň uhasit. Trval až do 27. července. Nedotčeny zůstaly pouze sklepní prostory. V současné době jsou v horním zámku výstavní místnosti a depozitáře místního muzea, kanceláře a byty. Dolní část zámku bude pravděpodobně adaptována pro školní účely.
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986
Text uložen dne: 24.4.2004