Hrady.cz Vítkův kámen [historie]
•Jak název naznačuje, založil hrad Vítek, patrně Vítek z Krumlova, připomínaný v l. 1220–1277. Podle novějších poznatků však hrad založili někdy na počátku 14. století Vítkovci, zřejmě páni z Rožmberka (Ilustrovaná encyklopedie českých hradů). Hrad plnil funkci pevnosti a správního střediska malého panství, jež sousedilo s dalším majetkem pánů z Krumlova a s panstvím vyšebrodského kláštera. Po vymření krumlovské větve Vítkovců stali se v r. 1302 držiteli Vítkova Hrádku páni z Rožmberka. Na sklonku 14. století patřilo k hradu 15 vesnic a sklářská huť. V té době, vyznačující se spory české šlechty s králem Václavem IV., se Vítkův Hrádek stal jedním z míst, kde dlel král jako zajatec r. 1394 na cestě do Rakous. Za husitských válek prodal r. 1427 Oldřich z Rožmberka hrad svému švagru Reinprechtovi z Walsee. Jeho syn Jan postoupil v r. 1464 Vítkův Hrádek s určitými podmínkami Janu z Rožmberka. Ve své poslední vůli z r. 1521 odkázal Janův syn Petr z Rožmberka Vítkův Hrádek spolu s panstvím Rožmberk Janu Holickému ze Šternberka. Když pak Petr za dva roky zemřel, nechtěli jeho synovci (Jindřich, Jan, Jošt a Petr z Rožmberka), kteří si činili nárok na celé dědictví, takové ustanovení závěti uznat a vznesli proti ní protest. Několikaletý spor ukončil král Ferdinand I. tím, že přinutil Jana z Rožmberka, aby vyplatil Holickému za vzdání se nároků na Vítkův Hrádek dost vysoké odstupné. Brzy nato byla zrušena samostatná správa panství Vítkova Hrádku, které bylo připojeno ke krumlovskému panství. Hrad však byl nadále udržován v dobrém stavu. Za českého stavovského povstání v l. 1618–1620 přepadli v prosinci r. 1618 posádku císařského vojska na Vítkově hrádku rakouští povstalci. Posádka byla proto zesílena na 200 mužů. Když pak získali (1622) krumlovské panství a s ním i Vítkův Hrádek Eggenberkové, dosazovali na hrad své lidi. Hrad byl v r. 1648 ohrožen švédským vojskem, ale k žádnému boji nedošlo. V dalších klidnějších dobách hrad ztratil funkci pevnosti a začal zvolna chátrat. Na krátký čas se stal bydlištěm polesného. V polovině 18. století byl již docela opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu. K první údržbě z památkového hlediska došlo v r. 1869, naposledy byl hrad upravován před druhou světovou válkou. Dodnes se zachoval zbytek hranolové věže a zdivo některých hradních stavení. V druhé polovině 20. stol. patřil Vítkův hrádek krátce Klubu českých turistů. Když se zdejší oblast stala součástí přísně střeženého hraničního pásma, byl na dlouhou dobu turistům zcela nepřístupný. Armáda využívala věž jako pozorovatelnu protivzdušné obrany. Roku 1990 získala hrad do správy obec Přední Výtoň, pro špatný stav zříceniny byl však na místo zákaz vstupu. Roku 1998 bylo založeno Občanské sdružení Vítkův hrádek, které od obce Přední Výtoň získalo areál zříceniny do pronájmu a zřícenina hradu byla postupně opravena vč. vybudování vyhlídkové plošiny na opravené věži. Roku 2005 byla zřícenina hradu znovu otevřena veřejnosti. V současnosti je oblíbeným turistickým cílem a pořádají se na ní různé kulturní akce (koncerty, celodenní akce atp.).
Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Tomáš Durdík, Libri 2009; Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, kolektiv autorů, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986; E.H. podle www.vitkuvhradek.cz
Text uložen dne: 11.6.2003