Hradiště k objevení, neváhejte vyrazit do přírody

Pevnost z konce doby bronzové, z 8. - 6. stol. př. n. l., stojící na útesu nad mořem. Osídlena do 10 stol. n. l. Zachovala se hradba z kamene kladeného nasucho s bránou, chráněná příkopy a valy. Uvnitř stojí kamenný klochán (9.-10. stol.). V souvislosti s erozí útesu hrozí postupný zánik pevnosti.

Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.

V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.

Výběžek s malou zříceninou nad Vltavou byl sídlištěm již v pozdní době kamenné. R. 1650 zde byl postaven viničný lis, později přestavěn na letohrádek, ve 40. l. 18. st. byl vypálen. R. 1858 při stavbě železnice jej upravili na romantickou zříceninu.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Existenci hradiště na Vlčí hoře u Bílence dokládá zbytek zemního valu a artefakty, získané při povrchových sběrech. Ty datují jeho existenci v období mladší doby kamenné až střední doby bronzové.

Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.

Dodnes stále dobře patrné, i když již zalesněné hradiště, se zachovalým valem a příkopem, oválného půdorysu, na ploše asi 1,5 ha.

Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.

Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.

Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.

Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.

Budkovické hradiště pochází z doby železné, horákovské kultury. Leží v lese nad pravým břehem řeky Rokytné při modře značené turistické stezce a jeho rozloha činí asi 0,2 ha.

Pozůstatky hradiště, vystavěného Slovany na přelomu 8. a 9. století v místě starších sídlišť (doloženy neolitické nálezy).

Hradisko nejistého stáří bylo chráněno mohutným obvodovým valem, dodnes patrným zejména na západní straně a dosahujícím místy výšky až 8 m. Ze severní strany byl i příkop. Lokalitu z jižní a východní strany částečně poškodila novověká těžba písku.