Hrady.cz
Graficke pismenko Navštívíte-li město Kutnou Horu, určitě si nenechte ujít jedinečnou příležitost prohlídky stříbrných dolů. Vybaveni plášti, helmami a baterkami sfáráte 30 pod zem a zažijete pocity středověkých havířů.
28.5. 2002
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    ostatní
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Středočeský kraj
     Kutná Hora  (KH)
    Kutná Hora

    Další ostatní v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Kutná Hora

    Místo se nachází v hranicích
    města Kutná Hora.
    HistorieMěsto vzniklo z hornických osad asi po r. 1290. Kutná Hora měla svůj znak nepochybně už ve 14. století. Dokazuje to znak namalovaný spolu se znakem pražským a vratislavským na hradě Laufu v Bavorsku v jediné řadě se znaky panskými. Tehdy byl kutnohorský znak velmi jednoduchý. Byla to dvě hornická kladiva nad sebou, jako při práci, tedy dole želízko a na něm mlátek, topůrky k levé straně. Kladiva byla bílá na červeném štítě. Tento původní znak byl asi ještě v předhusitské době polepšen přidáním královské koruny, kterou držel z jedné strany český lev, z druhé orlice. Tento znak, totožný s pečetním znamením, kterého město užívalo už od r. 1347, dostala Kurná Hora pravděpodobně od krále Václava IV. Tvrdí se tak v privilegiu krále Jiříka z 15. prosince 1459, jímž Kutnohorským znak potvrzuje. Znak této druhé fáze sestával tedy ze dvou k sobě navzájem obrácených heraldických zvířat, orlice a lva, která v pazourech držela nahoře korunu a dole zkřížená hornická kladiva. K tomu husitská doba přidala do středu pod korunu zlatý kalich. Nepřidal jej král Jiří, jak se tvrdívá; poprvé se objevuje až r. 1489. Kromě toho asi od doby krále Vladislava II. se ke znaku přidávají také dva horníci jako štítonoši. Jsou oblečeni v bílé perkytli a bílé kukle. Takového znaku užívala pak Kutná Hora až téměř do poloviny 17. století. Dne 9. října 1641 pozměnil císař Ferdinand III. na žádost tamní reakce kutnohorský znak a rozmnožil jeho součásti. Na svisle rozpoltěném štítě, jehož pravá polovina je zlatá a levá červená, je nahoře zlatá císařská koruna a pod ní červený štítek s bílým babenberským břevnem, na němž jsou zlatá písmena F III. V dolní části štítu jsou dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a četnými železy, pod nimi tři bílé vrchy, střední vyšší, postranní nižší. V pravé polovině štítu je černá císařská orlice se zlatým jazykem a nohama a zlatou korunou na hlavě. V levé polovině je bílý český lev se zlatou korunou na hlavě. Tento lev se v textu privilegia blíž nepopisuje, v malovaném znaku má však ocas jediný, jenom na konci nepatrně rozdvojený. V pozdějších erbech, provedených během 18. a 19. století, se však užívalo lva zřetelně o dvou ocasech. Štítonoši a strážci štítu jsou ve Ferdinandově privilegiu čtyři. Ve spodní části je po prsa viditelný bíle oděný horník, který drží celý štít na ramenou a přidržuje jej rozpaženýma rukama. Na pravé straně je personifikace Naděje, oděná v suknici barvy bílé, v zeleném zlaté zdobeném plášti a fialovém přehozu, po levé straně je Víra se zlatým křížem v levé ruce a s oděvem vespod pestrým, bílo-modro-červeným, navrch s červeným, zeleně podloženým pláštěm. Nad štítem je sv. Barbora s korunou na hlavě, v šatě barvy modré a v plášti fialovém a zlatém; pravou rukou přidržuje štít, v levé drží svůj atribut, okrouhlou věž bílé barvy se třemi okny, dvěma nad jedním, a s červenou střechou nad ochozem se třemi arkýři. V r. 1920 požádali Kutnohorští o změnu tohoto znaku z r. 1641 a odstranění jeho habsburských symbolů. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 7. listopadu 1922, č. 24.229/20 a z 15. září 1926, č. 40487/26 a Zemská správa politická výnosem ze dne 26. září 1926, č. 367046 vyhověly jejich přání a schválily, aby se město vrátilo ke svému znaku z 15. století s husitským kalichem. Stalo se tak však bez štítonošů, kteří nebyli asi považováni za přímou součást znaku.

    Odkazy (www strany)

    Hrádek, České muzeum stříbra
    Téměř sedm století shlíží do údolí, jímž protéká říčka Vrchlice, pamětník počátků města Kutné Hory - Hrádek. Současné muzeum se soustřeďuje na budování nové expozice, jejíž scénář vychází z hlavní charakteristiky sbírkového fondu a pracovního i badatelského zaměření muzea.
    http://muzeum.kutnohorsko.cz/
    KUTNÁ HORA, městská památková rezervace
    Městská památková rezervace: Umělecký a historický urbanistický útvar. Kromě značného množství památek je zvláště cenný jeho půdorys, ve kterém se odráží jak okolnosti vzniku a narůstání horního města od druhé poloviny 13. století, tak i jeho úpadek a stagnace od počátku 17. století. Prohlášením historického jádra města Kutné Hory za památkovou rezervaci se zabezpečuje zvýšená ochrana tomuto ojediněle dochovanému příkladu atypického urbanistického řešení středověkého horního města, svým hospodářským významem souměřitelného s Prahou, které na svém území zahrnuje evropsky významné díla monumentální gotické architektury i vynikající příklady měšťanského domu.
    http://www.oku-kh.cz/rrr/cz/kp/kutnahor.htm
    Kutná Hora - památky
    Arciděkanský chrám sv. Jakuba Reprezentativní městský chrám, ve kterém je zachován zajímavý pozd­ně gotický, renesanční i barokní inventář. Arciděkanství (dům č. 1) V budově bývala známá renesanční škola připravující žáky k universitnímu studiu. V současnosti je zde Arciděkanství Katolické církve. Hrádek Původně gotický městský palác s nádvořím a věží, postavený před rokem 1420 mistrem z okruhu stavební dvorské huti. V současné době je zde stálá expozice " České muzeum stříbra". Chrám Nanebevzetí panny Marie Největší a nejnáročněji zbudovaná stavba, která se dochovala na půdě českých zemí z doby kolem roku 1300. Chrám sv. Barbory Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, jehož stavba byla zahájena před koncem 14. stol. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století. Jezuitská kolej Kolej jezuitského řádu, která byla postavena podle návrhu italského architekta Domenica Orsiho. Půdorys stavby tvoří písmeno F na počest císaře Ferdinanda II. Uměle navršená terasa před ní je vyzdobena po vzoru pražského Karlova mostu plastikami světců. Kamenná kašna Tato "kamenná kašna" citlivě umístěná do prostoru náměstí patří ke skvostům pozdně gotické architektury. Je navíc i jedinečnou památkou technického charakteru. Kamenný dům Jeden z nejcennějších měšťanských domů z 15. století v Čechách s bohatě zdobeným průčelím. Kaple Božího těla Suterén této nedostavěné gotické stavby z přelomu 14. a 15. stol., která měla sloužit jako kostnice, je jedním z mála celistvě dochovaných prostor vrcholné gotiky. Z terasy působivá vyhlídka na město. Klášter řádu sv. Voršily Monumentální barokní Voršilský klášter byl postaven podle návrhu Kiliana Ignaze Dienzenhofera v letech 1738 - 1743. Část budovy nyní slouží archivu, část řádu Voršilek a největší díl expozici uměleckých řemesel. Kostel Matky Boží Na Náměti Byl postaven koncem 14. století na místě středověkého rudokupeckého trhu. Je zde pohřben Petr Brandl, slavný malíř českého baroka. Kostel sv. Jana Nepomuckého Tento barokní kostel z let 1734-1754 byl postaven s pomocí K.I. Dientzenhofera a je atypický svou polohou v řadě okolních budov. Pozoruhodná je nástropní malba ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém. Kostnice - hřbitovní kostel Všech svatých Kostelík Všech svatých s kostnicí stojící uprostřed malebného hřbitova v Sedlci. Kosti jsou použity k výzdobě interiéru kostela. Morový sloup Morový sloup byl zhotoven během let 1713 - 1715, jako výraz prosby o odvrácení morové epidemie. Ruthardka Romantická ulička táhnoucí se podél bývalých hradeb města. Byla pojmenována podle význačného měšťanského rodu Ruthardů. Sankturinovský dům Původně gotický dům, dnes barokně přestavěný, byl zbudován již na konci 13.století jako opevněná věžová stavba výrobního charakteru. Stavba patří k nejstarším ve městě. Vlašský dvůr Kulturní památka, která tvoří uzavřený komplex staveb z přelomu 13. a 14. století. Od počátku 15. století byl i dočasným sídlem českých králů, král Václav IV. zde velmi často pobýval, a proto si nechal v roce 1400 vybudovat dvě patra a kapli a přímo v mincovně si zřídil královský palác.
    http://www.kutnohorsko.cz/seznam/seznam.php?l=&node=100
    vložit odkaz

    Turistické mapy

    Shocart turistické 1:50 000Turistické mapy Shocart 1:50 000.
    Cykloturistické mapy, KartografieMapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    Turistické mapy 1:50 000, KartografieNová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.

    Nová místa


    Kontaktní informace
    Okresní muzeum Kutná Hora
    České muzeum stříbra
    Středověké důlní dílo Hrádek
    Barborská 28
    284 01 Kutná Hora
    Tel: Tel: 0327/512159, fax: 513813
    Základní informace místa
    ID místa: 802
    Typ místa: ostatní
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?802
    Uveřejněno: 27.8.2001
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 57' 00.00"
    E 15° 17' 19.68"
    Země: Česká republika
    Kraj: Středočeský kraj
    Okres:  Kutná Hora  (KH)
    Obec: Kutná Hora
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.196.47.128)