Hrady.cz
Česká Republika
Přihlásit
Přihlášení na server
e-mail:
heslo:

Registrovat Žádost o heslo

ostatní Kounicovy koleje
(Kaunicovy koleje) Brno - Žabovřesky

Kontakt
Ubytovna
Králova 643/45
616 00 Brno - Žabovřesky
Tel: 541 561 012
Oficiální www stránky
Hlavní obrázek místa
© Ivo Rozehnal, 06/2009
 
ČR
ostatní
palác, dům
zachovalý
volně přístupno
Česká Republika
Jihomoravský kraj
N 49° 12' 28.79"
E 16° 34' 58.03"
Uveřejněno: 15.6.2009
historické
Kaunicovy, či Kounicovy koleje v Brně Žabovřeskách, byly postaveny z důvodu možnosti ubytování a stravování pro nemajetné studenty. Základy vybudování studentských kolejí byly položeny již roku 1908 mecenášem hrabětem JUDr. Václavem Kaunicem. Ten nejprve daroval studentstvu svůj dům na dnešním Moravském náměstí. Kaunic záhy stanovil hlavní zásady pro zřízení kolejí a umožnil tak českým studentům důstojné podmínky. Spolek Kaunicovy studentské koleje na valné hromadě 5. 3. 1922, rozhodl o okamžité výstavbě internátu. Celkové náklady tehdy činily přes 8 milionu Kč. Zahájení stavby se událo 25. 3. 1922 a již 5. 11. 1923 se ubytovalo prvních sto studentů. Konečné dílo architekta K.H. Kepky umožnilo ubytovat 504 studentů ve 182 pokojích. Začátkem třicátých let přibyl dívčí internát.
Černým dnem Kaunicových kolejí se stal 17. listopad 1939. Ve 4 hodiny ráno byly obsazeny všechny vysoké školy v ČR. Obsazeny byly samozřejmě i Kaunicovy koleje. Někteří studenti byly vzáni do vazby a internováni, došlo k prohlídkám. Byla zde zřízena věznice a v koupelnách prováděny kruté výslechy. K tomu bylo zřízeno shromaždiště transportů do koncentračních táborů. Roku 1941 přibylo i popraviště.
Po 2. sv. válce se život na kolejích obnovil, ale zájem převyšoval jejich možnosti. Problematická byla i menza. Po únoru 1948 se situace vylepšila, když bylo např. využito pět znárodněných hotelů pro studenstvo. Roku 1950 byla zakotvena ústavou státní péče a nastala nová éra školství. V roce 1951 byly Kaunicovy koleje s dalšími pobočkami předány Technice. Od roku 1978 je budova Národní kulturní památkou. Původní komunistický návrh byl vybudovat zde památník odboje. Částečně se tak i stalo.
Od 1. 1. 1999 Kaunicovy koleje v Brně Žabovřeskách slouží jako kolej Veterinární a farmaceutické university v Brně. V roce 2001 byla dokončena jejich rekonstrukce, realizovaná arch. ing. P. Stojanem.
Ivo Rozehnal - zdroj weby vfu.cz,turistik.cz a kam.vutbr.cz, 8.6. 2009



Přidej si místo: Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us
Jedna z dominant Brna – Kaunicovy (či Kounicovy) koleje. Budova byla vybudována pro ubytování a stravování českého studentstva v prvorepublikové době. Za 2. svět.války zde byla věznice a popraviště. Dnes opět vysokoškolská kolej.

Místa v okolí

vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

Brno Město

Místo se nachází v hranicích
města Brno Město.
HistorieHrad Brno na Petrově byl založen po r. 1021. Pod ním brzy vznikla asi v místech dnešní Josefské ulice česká osada, která však nikdy nebyla městečkem. V první třetině 13. století vytvořili němečtí, flanderští a valonští kolonisté kolem kostela sv. Jakuba a kaple sv. Mikuláše osídlení, nazývané r. 1231 burgus Brunensis. V 1. 1231 a 1237 byly tyto osady spolu se židovskou osadou spojeny v jeden celek, k němuž bylo přidáno i území hradu na Petrově, a tak vzniklo město Brno. Bylo ihned obehnáno hradbami a v lednu 1243 dostalo své první privilegium. Město Brno užívalo už v r. 1247 pečeti s obrazem věže se zavřenou branou, od níž na obě strany stoupala hradební zeď k malým vížkám při okraji. Na střední věži byl zavěšen štít s českým lvem. Této velké pečeti se užívalo do r. 1328. Vedle ní se r. 1315 poprvé objevuje menší pečeť, na které je trojhranný štít se zaoblenými boky, dělený na čtyři vodorovné pruhy, z nichž horní je užší než ostatní. Jelikož jde o královské město, nemůže to být znak nějaké vrchnosti. Týž znak se opakuje i na pozdějších pečetích a je malován i na barvách na deskách artikulí cechu soukeníků z r. 1435, na vazbách městských knih atd. V těchto případech je horní, poloviční pruh bílý a ostatní pruhy střídavě červené a bílé. Jde tu tedy zřejmě o znak města, doprovázený dokonce někdy štítonoši, v podobě jednoho nebo dvou ozbrojenců. Naskýtá se otázka, jaký je původ a význam pečeti z r. 1315 a zda jde už na ní o znak města, či se její znamení teprve znakem stalo. První příležitost k odpovědi se zdá být v listině, kterou Rudolf Habsburský po bitvě na Moravském poli povýšil Brno za říšské město. Taková příležitost by byla jistě vhodná, aby si město vybralo městský znak jako svůj nový symbol. Ale Rudolfova listina není zachována v originále, nýbrž ve formulářové sbírce, takže není jisté, zda byla skutečně vydána,, či jde jenom o středověké diktamen, složené k stylistickému cvičení. V každém případě listina neměla pro město žádný význam, neboť není zapsána v žádné sbírce opisů listin a město ji nikdy neuplatňovalo, ani se na ni neodvolávalo. V. Vojtíšek vykládal vznik znaku města dvěma způsoby. Předně uváděl, že brněnský znak mohl být odvozen od barev českého erbu nebo erbu markrabství moravského. V. Hrubý však tento výklad právem zamítl, protože je heraldicky nejvýš nepravděpodobné, že by od barev moravské orlice byly odvozeny barevné pruhy. Za druhé myslil Vojtíšek na odvození znaku od erbu habsburského, kterého užívali rakouští vévodové po Babensbercích. Brno se totiž po vymření Přemyslovců přidalo k Rudolfovi Habsburskému a dostalo do něho 29. ledna 1307 důležité privilegium. Po brzké smrti Rudolfa I. se Brno přidrželo jeho bratra Fridricha, který privilegium nejen potvrdil, nýbrž chválil i věrnost města Brna. Brzy potom se objevuje pečeť se znakem r. 1315. Vojtíšek se tedy domníval, že tento znak zůstal Brnu z doby jeho vztahů k Habsburkům, že tedy symbolizuje Habsburky, nikoli město. Po 1. květnu 1308 se však musil Fridrich smlouvou ve Znojmě vzdát nároků na Čechy a Moravu a vydat Brno i jiná města Jindřichovi Korutanskému. Definitivně pak skončily habsburské plány na získání Moravy, když zde byla bez boje přijata vláda nového krále Jana Lucemburského. Další léta už nepřipouštějí žádnou možnost, aby bylo ve znaku nebo na pečeti města ponecháno znamení symbolizující orb Habsburků nebo od něj odvozené. Jestliže ho Brno užívalo i nadále a užívá podnes, je to dokladem toho, že znamení z r. 1315 nemělo svůj původ ve vztahu k Habsburkům. Výklad o původu brněnského znaku naráží tedy na nepřekonatelné překážky, pokud v něm chceme vidět znak vrchnosti, a nikoli města samého. Námitka, že města neměla v předhusitské době vlastní vojenské sbory a vystupovala vojensky jenom ve vojenské hotovosti zemské pod praporem královským, neobstojí. Město Brno mělo dostatek příležitosti získat od panovníka či bez jeho souhlasu znak i ho vojensky užít. Za takovou vhodnou chvíli lze považovat pobyt krále Jana na Moravě a v Brně r. 1312, kdy zahájil vojenské tažení proti skupině odbojných pánů, kteří byli ve spojení s Mikulášem, levobočkem Přemysla II., a snad i s polským králem Vladislavem Lokietkem. Proti nim vytáhla zemská hotovost, ale její významnou součásti byly sbory měst, zejména Brna a Jihlavy, což uznal i král a jako odměnu potvrdil Brnu celní listinu Rudolfa Habsburského z r. 1307. Přitom se král Jan ani slovem nezmínil o tom, že táž listina byla potvrzena předtím také Fridrichem Habsburským, protože zřejmě neuznával toto jeho potvrzení za legální. I to byl důkaz, že město si nemohlo ponechávat v platnosti symboly z období Habsburků. Pomoc města, byť v rámci hotovosti, nebyla zřejmě bezvýznamná; třebaže náležela ke královu vojsku, nebyla asi o nic menší než oddíly vypravené panstvem pod jejich vlastními prapory. Proč by tedy nemohla i města mít již vlastní prapor? Znaku na praporci mohlo Brno stejně užít i při transportech potravin a vojenských potřeb posílaných z Brna v červnu 1315 při tažení krále Jana do Uher, ale ještě spíš při samostatném tažení vojenského kontigentu městského bez doprovodu královských čet proti hradu Jindřicha z Lipé v Obřanech, za kteréžto vítězné tažení král městu 31. března 1316 hrad daroval i s příslušenstvím. I později měli Brněnští možnost vystoupit vojensky s vlastní korouhví, na které mohl být znak. Při některých těchto výpravách nebylo důvodu, ba někdy ani nabylo možné rozvinout nad městskými oddíly královskou korouhev. Tím spíš v poslední čtvrtině 14. a na počátku 15. století za bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem a za neklidných dob před samou husitskou revolucí byl nadbytek příležitosti, aby městské sbory táhly samy a na vlastní pěst do boje bez královy účasti. Proto nelze souhlasit s apodiktickým tvrzením, že do husitské revoluce královská města stavěla svoje vojenské oddíly jenom pod královskými prapory, svých vlastních neměla a neměla tedy příležitost na ně položit znak města. Dnes máme již zjištěno několik znaků měst, která prokazatelně jsou předhusitského původu, takže vysvětlení původu brněnského znaku je vcelku jasné. Znak doložený na pečeti 15. ledna 1315 vznikl pravděpodobně nedlouho předtím, možná u příležitosti královské návštěvy Brna v r. 1312 za vojenské výpravy proti odbojným pánům. Na tento znak město nedostalo nikdy privilegium, ale vždycky ho užívalo, nikdo nepochyboval o jeho správnosti a o oprávnění města znaku používat, a Brněnští proto neměli příčinu zajišťovat si jeho právo panovnickou listinou. Takového znaku užívalo pak Brno do třicetileté války. Když se Brno od 3. května do 23. srpna 1645 ubránilo obležení švédskou armádou, vedenou Lennartem Torstensonem a podporovanou vojenskými silami sedmihradského vévody Jiřího Rákoczyho, žádalo mimo jiné císaře o polepšení znaku. Ferdinand III. Vyhověl 3. února 1646 jejich žádosti a vydal Brnu znakové privilegium. Nový znak se popisoval takto: Žlutý nebo zlatý podlouhlý štít srdcovitého tvaru, zdobený po obou stranách červenými a zlatými ozdobami, ve štítě černý dvouhlavý orel s křídly rozpjatými do výše, s otevřenými zobáky a s vyplazenými červenými jazyky, na prsou orla starý znak města Brna, totiž podlouhlý štítek se čtyřmi břevny, prvním a třetím červeným nebo rubínovým a druhými dvěma bílými nebo stříbrnými, mezi pravou a levou hlavou orla písmeno a číslice F. III. Jako zkratka jména Ferdinanda III. A nad štítem je císařská a královská koruna. Kolem tohoto vlastního znaku je namalována ještě bohatá dekorace, která však k vlastnímu znaku nenáleží a také se jí neužívalo. Pod štítem byla to moravská, červeně a bíle šachovaná orlice, po obou stranách jsou skupina zbraní a praporů. Heraldicky vpravo od štítu ženská postava zosobňující Zbožnost se vztyčeným křížem v pravici a s biblí v levici. Nad císařskou korunou je otočen vrch znakového stanu s pásem, v jehož středu sedí na trůně císař v majestátě s žezlem v pravici a říšským jablkem v levici, po stranách jsou znaky kurfiřtů. Heraldicky vpravo je na římse ještě posazen znak uherský (s nesprávnými barvami) a heraldicky vlevo znak rakouský. Celá malba je vkomponována do barokní architektury. Z výše uvedeného textu je patrné, že Ferdinand III. Zamýšlel Brnu dát do znaku orla, na jehož prsou by bal starý brněnský znak. Zatímco však ve starém brněnském znaku bylo polobřevno a tři břevna, klade nový znak do štítku na prsou orla čtyři stejná břevna; kromě toho ve starém znaku bylo polobřevno bílé a břevna červené, bílé a červené, v novém znaku bylo první a třetí břevno červené, druhé a čtvrté bílé. Kladl tedy nový znak z r. 1646 na prsa orla erb, který město nikdy nemělo. Znaku z r. 1646 město Brno užívalo až do r. 1933. Poněvadž ve znaku byly četné prvky, které neodpovídaly době, jednalo město s ministerstvem vnitra, které 1. prosince 1933 rozhodlo, aby z brněnského znaku bylo odstraněno všechno, co odporovalo situaci po vzniku Československé republiky. Městská rada se proto 25. května 1934 rozhodla, že se vrátí ke starému znaku Brna z r. 1315 a uložila městskému archiváři dr. Jaroslavu Dřímalovi a akademickému malíři Františku Myslivcovi, aby předložili návrh na nový znak, v němž by přihlédli ke skutečnosti, že město bylo od r. 1927 hlavním městem země Moravsko-slezské. Rovněž měla být vzata v úvahu skutečnost, že k starému městskému znaku z r. 1315 bývali při jeho zobrazení zvlášť slavnostním způsobem přidáváni strážci štítu. Dřímal s Myslivcem předložili návrh, aby se znakem města stal gotický štít, u jehož vrchu je bílý polopruh, za ním následuje červený pruh, pak bílý a opět červený pruh. Na vrchu štítu byla uprostřed posazena stříbrná zavřená helmice s pohyblivým hledím, ozdobená stříbrnými a červenými pokrývkami ze stylizovaného akantu a korunovaná zlatou trojcípou korunou s podloženou stříbrnou a červenou poduškou, která vroubí vrch helmice třemi červenými vruby, umístěnými pod cípy koruny. Z klenotu heraldicky vpravo vyrůstala moravská orlice, heraldicky vlevo slezská orlice. Vpravo i vlevo byli postaveni jako strážci štítu dva stříbrní rytíři ve stoji rozkročném, kteří byli otočeni napravo a nalevo příč ke štítu, měli otevřené hledí, ve vnější ruce drželi nezavěšený, o zem opřený meč a vnitřní rukou zvedali pod horním okrajem prvého červeného pásu štít. Podložku k popsanému znaku tvořily dvě stříbrné, stejně stylizované lipové větve, které se svým tenčím koncem sbíhaly po špici štítu. Městská rada schválila 22. června 1934 návrh nového znaku a 26. června tak učinilo i městské zastupitelstvo. Popis znaku i jeho náčrt byly poslány ministerstvu vnitra a začalo jednání o vypracování konečné kresby. Ministerstvo vnitra nemělo námitek proti okamžitému užívání znaku z r. 1315, a město ho proto začalo ihned užívat. Archiv ministerstva vnitra vytýkal předloženému náčrtu některé vady; mnohé jeho připomínky byly respektovány, ale proti jiným město mělo námitky. Než jednání skončilo, došlo k okupaci a příslušné schválení nebylo už vydáno. Nacistická správa města Brna se po 15. březnu 1939 vrátila ke znaku z r. 1646, ale Ústřední národní výbor města Brna hned po osvobození 26. dubna 1945 prohlásil za znak města znamení z r. 1315. Tohoto znaku užívá Brno až dosud a příslušná ustanovení o něm byla podle zákona o městě Brně z 20. prosince 1968, § 19 pojata také do chystaného statutu.

Odkazy (www strany)

Turistické mapy

Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.
KOMPASS 1:50 000 (Geodézie ČS)
Turistické mapy KČT
Shocart turistické 1:50 000

Nová místa

Poslední navštívená místa

Tuto funkci právě testujeme a tak prosíme o trpělivost.

Array ( [1371] => 1 [819] => 1 [2215] => 1 [816] => 1 [2755] => 1 [4741] => 1 [1265] => 1 [1660 ] => 1 [5074] => 1 [529] => 1 [245] => 1 [1077] => 1 [185] => 1 [6135] => 1 [567] => 1 [665] => 1 [1160] => 1 [1175] => 1 [1592] => 1 [1021] => 1 [1366] => 1 [4093] => 1 [1443] => 1 [1636] => 1 [1659] => 1 [489] => 1 [1481] => 1 [4613] => 1 [4463] => 1 [558] => 1 [2955] => 1 [713] => 1 [1069] => 1 [194] => 1 [263] => 1 [1740] => 1 [3454] => 1 [1591] => 1 [1492] => 1 [1404] => 1 [1440] => 1 [1490] => 1 [1789] => 1 [1438] => 1 [3051] => 1 [138] => 1 [1090] => 1 [5037] => 1 [6545] => 1 [1485] => 1 [614] => 1 [179] => 1 [3122] => 1 [206] => 1 [608] => 1 [374] => 1 [178] => 1 [1099] => 1 [609] => 1 [389] => 1 [2146] => 1 [1238] => 1 [1463] => 1 [158] => 1 [6421] => 1 [388] => 1 [1045] => 1 [146] => 1 [395] => 1 [482] => 1 [1041] => 1 [399] => 1 [1171] => 1 [1307] => 1 [5048] => 1 [1057] => 1 [1779] => 1 [1202] => 1 [110] => 1 [432] => 1 [433] => 1 [418] => 1 [427] => 1 [792] => 1 [187] => 1 [838] => 1 [1496] => 1 [1493] => 1 [7479] => 1 [370] => 1 [1882] => 1 [1797] => 1 [693] => 1 [1252] => 1 [428] => 1 [4812] => 1 [1935] => 1 [2525] => 1 [1375] => 1 [703] => 1 [1063] => 1 [334] => 1 [315] => 1 [879] => 1 [398] => 1 [2183] => 1 [2806] => 1 [639] => 1 [1666] => 1 [2314] => 1 [4393] => 1 [1916] => 1 [2662] => 1 [1698] => 1 [1704] => 1 [864] => 1 [323] => 1 [863] => 1 [1560] => 1 [129] => 1 [344] => 1 [249] => 1 [818] => 1 [3586] => 1 [1825] => 1 [2369] => 1 [4612] => 1 [7685] => 1 [878] => 1 [1207] => 1 [2949] => 1 [3109] => 1 [2797] => 1 [2431] => 1 [1917] => 1 [695] => 1 [3110] => 1 [1213] => 1 [1417] => 1 [7435] => 1 [2950] => 1 [6630] => 1 [1205] => 1 [196] => 1 [446] => 1 [2795] => 1 [412] => 1 [1022] => 1 [1684] => 1 )

schovat reklamu
TOPlist
© Copyright 1995-2010 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
sitemap (38.107.191.112), RSS, Zápisník