Hrady.cz
Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
Hlavní obrázek místa
pohled z bastionu č. XXXVI (sv. Ludmily) na zastřešenou bývalou středověkou hradní věž a část palácového okrsku se zbytky středověkých hradeb
v poředí obnovená svatováclavská vinice
© Jan P. Štěpánek 08/2007
Graficke pismenko Barokní citadela Vyšehrad - nástupce bájného přemyslovského hradiště a mohutného hradu Karla IV. - střeží již po staletí přístupové cesty ku Praze od jihu včetně té kdysi nejdůležitější, řeky Vltavy. Poloha areálu na výrazné skále vstupující do proudu toku k tomu byla přímo předurčena. Místo konání mnohých z nejznámějších staročeských pověstí je díky zásahu zmíněného panovníka čistě typologicky posledním hradištěm, na kterém se u nás stavělo. Vznikl tak moderní hradní komplex jehož výstavnost na jihu doplňovalo mohutné těleso nejzdobnější pražské brány, tzv. Špičky. Třetí (k předchozím dvěma velmi necitlivá) etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu. Vyvýšený areál ...
Mass, Turyna Petr, 28.5. 2002

    pověsti

    Kněžna Libuše
    Vévodovi Krokovi zalíbilo se ke sklonku jeho života místo na strmé skále nad Vltavou tak, že tu dal vystavěti nový hrad – Vyšehrad. Vltava byla jeho strážkyní a roubené hradby i hluboké příkopy podporovaly ji v obraně hradu. Krok sídlil tu se svými třemi dcerami, z nichž po jeho smrti zasedla Libuše na stolec vévodský. Stolec ten, z kamene vytesaný, stával prý u pramene Jezerky, kde Libuše s družinou dívek nejradši prodlévala, zpívajíc písně a

    2.9. 2002
    Bivoj
    Tajemné, širé lesy obklopovaly Vyšehrad a rokle na jeho svazích byly zarostlé křovinami. V houštinách měly úkryty šelmy, které z večera sestupovaly plíživými kroky k Vltavě a k pramenům, k nimž chodila zvěř píti, aby tu kořistily. Nejeden odvážný lovec vyčíhal zde medvěda anebo vlka a ubil ho oštěpem anebo šípem. Však ještě větší škodu nežli dravá zvěř působil v kraji divoký kanec, statný „sekáč“, jejž štětiny a srst slepená smolou chránily jak

    2.9. 2002
    Horymírův skok
    Věčně státi bude vyšehradská skála a po věky žíti bude i památka junáka, který na věrném koni Šemíku skočil se skály do Vltavy. Bylo to za vlády knížete Křesomysla, kdy lid počal houfně opouštěti půdu a hrnul se na hory, zvláště na horu Březovou u Příbramě, aby kopal v zemi štoly a hledal v nich stříbro. Bohatli kovbojové, plnily se stříbrem knížecí pokladnice, ale „chlebové hynuli“. A tu vládyka neumětelský, Horymír jménem, vida, jak pustnou

    2.9. 2002
    tzv. Libušina lázeň
    Na výstupku skály nad Vltavou nacházející se zbytky zdiva jsou již dlouhou dobu známy jako "Libušina lázeň". Toto označení je však naprosto mylné. Jedná se o zbytky strážnice, která měla za úkol střežit provoz na řece postavené za čilého stavebního ruchu za doby Karla IV.
    Mass, Turyna Petr, 6.1. 2004
    Tragicky skončil stavitel Bouček, který v roce 1841 vybudoval Cihelnou bránu na Vyšehradě. Z lítosti nad tím, že při této příležitosti prostavěl dva domy, se o rok později oběsil. Vyprávělo se, že se tu zjevoval jeho duch a rdousil chodce u kříže poblíž vyšehradského hřbitova.
    Lucie Lorencová, 22.6. 2005
    Obléhání
    Když husité obléhali Vyšehrad,měli obránci velice málo zásob. Jednou poslali Husitskému hejtmanovi vzkaz, že jejich druh má svatbu a chtějí příměří. Ten den a tu noc se z hradu ozývala muzika a veselé výkřiky. Hejtmanovi poslali kus masa z posledního teletete posypaného srnčí srstí. Hejtman stáhl vojsko, protože myslel, že obránci mají tajné východy.
    Longbowman, 21.11. 2005
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    hrad
    zřícenina
    volně přístupno
    Česká republika
    Hl.m.Praha
     Hl.m.Praha  (AB)
    Praha 2-Vyšehrad

    Další hrady v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Praha 2-Vyšehrad

    Místo se nachází v hranicích
    města Praha 2-Vyšehrad.
    HistorieVedle vylíčení vývoje znaku hlavního města Prahy je třeba ještě připojit popis osmnácti znaků předměstských obcí, které během doby vznikly v těsném sousedství pražských měst a hlavního města a byly teprve postupně ku Praze připojovány. Z nich nejstarší byl Vyšehrad, jako město ustavený snad v roce 1476 a náležející kapitule vyšehradské. Město stálo sice uvnitř novoměstských hradeb, bylo však cizí enklávou. Ku Praze bylo připojeno v r. 1883. Asi do svého vzniku v 15. století užívalo město Vyšehrad znaku odvozeného od znaku vrchnosti, kapituly vyšehradské, totiž modrého štítu, v němž byly dva zkřížené klíče malované zlatem. Asi někdy v 17. století se Vyšehradští pokusili svůj znak polepšit a snad i odlišit od kapitulního, a to tím způsobem, že klíče posunuli do paty štítu a nad ně do vlastního pole štítu postavili orla. Bohužel se nezachovalo žádné vyobrazení tohoto zřejmě jenom přechodně užívaného a nepotvrzeného znaku. Byl prý na průčelí staré vyšehradské radnice, rozbořené v druhé polovině 19. století. V 19. století si město Vyšehrad zavedlo nové znamení, kterého skutečně užívalo jako znaku, třebaže patrně ani ten nebyl nikdy úředně potvrzen.

    Odkazy (www strany)

    Turistické mapy

    Turistické mapy KČT 1:50 000Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    Cykloturistické mapy, KartografieMapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Nová místa


    Kontaktní informace
    Vyšehrad - NKP
    V Pevnosti 159/5b
    Praha 2
    128 00
    Tel: 241 410 348; 241 410 247
    URL: http://www.praha-vysehrad.cz
    E-mail: vysehrad@zris.mepnet.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 689
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?689
    Uveřejněno: 20.1.2002
    Geolokace místa
    WGS84   N 50° 03' 48.53"
    E 14° 24' 57.82"
    Země: Česká republika
    Kraj: Hl.m.Praha
    Okres:  Hl.m.Praha  (AB)
    Obec: Praha 2-Vyšehrad
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.196.47.128)