Plumlov

Plumlov - zámek © Ivo Rozehnal, 04/2010

turistická mapa letecká mapa zámek hrad přestavěný na zámek zachovalý přístupno v návštěvních hodinách Česká Republika Olomoucký kraj N 49° 27' 50.18" E 17° 00' 48.10" Uveřejněno: 26.3.2006

Zámek se nachází nedaleko náměstí v Plumlově. Po původním hradu zbyly pouze zbytky zdí na skalnatém masivu u rybníka. Jsou zde vidět i zbylé hradby.

ěstečko Plumlov je vzdálené 8 km západně od města Prostějova. Leží v kopcovitém terénu na rozhraní Drahanské vrchoviny a Hané. Dostupnost je autobusy z Prostějova.
Plumlov je střediskem rekreační oblasti "Plumlovská přehrada",
Na zámku jsou expozice Vítězná křídla – letectví za 2.světové války, církevní ornáty, obrazy, sádrové masky, řezbářské plastiky, historie zámku a hradu, kočáry, miniatury kostelních zvonů, fotografie Jana Pospíšila a betlém města Prostějova. Rovněž je zde možno zakoupit různé suvenýry, pohlednice, rytiny, publikace a keramické výrobky. Zámecké interiéry slouží také k pořádání koncertů a divadelních představení.Hrad Plumlov vznikl ve 2. polovině 13. století. Koncem 14. století jej koupili páni z Kravař a po roce 1466, kdy vymřeli po meči, přešel hrad na Heralta z Kunštátu, po něm na Vratislava z Pernštejna. Začátkem 16. století byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Pernštejnové však v té době budovali novou rezidenci v Prostějově a Plumlov zanedbávali. Úpadek dovršil požár roku 1586. Až další majitel Karel z Lichtenštejna zahájil rekonstrukci zámku. více ...Plumlovský zámek byl postaven v těsné blízkosti hradu v l. 1680 – 1685. stavba spadá do období, kdy Lichtenštejnové neměli na plumlovském panství žádnou rezidenci odpovídající jejich bohatství a společenskému postavení. Nástupci Karla z Lichtenštejna knížeti Karlu Eusebiovi to příliš nevadilo, neboť se trvale zdržoval ve Valticích. Teprve jeho syn, podnikavý Jan Adam, pociťoval nedostatek vhodného sídla na plumlovském panství a začal se v r. 1680 zabývat myšlenkou více ...V dávných dobách žil na Plumlově statný a sličný rytíř, kterému při narození sudičky přisoudily velkou válečnickou moc a nezranitelnost. Žádná zbraň mimo praku mu nemohla ublížit. V dospělosti byl oslavovaným válečníkem a jeho úspěchy mu vynesly slávu po celém kraji. Ale v manželství rytíř nebyl šťasten. Měl ženu hrdou a sobeckou, která svými výbuchy hněvu vnášela do jeho života neklid. Není tedy divu, že rytíř často unikal do podhradí, kde se mu volně dýchalo. Při více ...Při stavbě plumlovského zámku bylo potřeba hodně pracovních sil. Purkrabí, který měl na ně dohlížet, byl velmi nelidský a pomalu by z lidí sedřel kůži. Museli nosit do kopce na svých zádech těžké balvany, aby se podle pana purkrabího ušetřili koně a i jiné krutosti si na poddané vymýšlel. Proto také spousta lidí při stavbě vyčerpáním zemřela. Není tedy divu, že purkrabí byl proklínán a bylo mu přáno, aby nikdy nedošel pokoje. Když purkrabí zemřel, začaly se dít divné věci. více ...Paní plumlovského hradu velice milovala ruční práce a která služebná byla pilná v ručních pracích, ta měla zajištěnu dobrou službu. Ta co neuměla plést a vyšívat, dostávala nejhorší práce a brzo odcházela z hradu. Paní byla velice pyšná na svou zručnost a proto se jí dotklo, když jí manžel řekl, že viděl v kovárně výšivku, jakou by ani ona nesvedla. Rozhodla se tedy, že kovářovu dceru vyzkouší. Pozvala ji k sobě na hrad a tam musela být dívka tři dny více ...Podle pověstí byl prapředkem rodu jistý zápasník, jménem Saul. Přestože byl menší postavy, dokázal se postavit i velikému protivníku. Jednou svého soupeře při zápase před panovníkem strhl oratným chvatem na zem, pak mu jedním škubnutím utrhl knír a nabodl ho na šíp. Pak jej podal panovníkovi, který souboji přihlížel. Král Saula povýšil do šlechtického stavu a do znaku mu udělil tento šíp s knírem a nazval ho odřivousem. Ve skutečnosti se však jedná o zavinutou více ... Plumlovskému zámku se odnepaměti tradují zvěsti o podzemní chodbě, či chodbách. Podle lidové tradice má jedna chodba vést pod rybníkem, dále lesem ke Krumsínu. Začátkem minulého století se údajně do chodby i propadl nějaký forman s koňmi. V lese jsou prý i místa, kde sníh taje mnohem rychleji. Jak to s chodbou je, se prokazatelně ještě nezjistilo.
Co je však částečně prozkoumáno, je hradní studna, vytesaná ve skále. Jeskyňáři se prý dostali do hloubky 31 metrů a snad i pokračuje ještě hlouběji.
Aby výčet lidové tvořivosti byl úplný, samozřejmě tu měli, jako na jiných hradech, sídlit templáři. Jejich působení však není nijak potvrzeno.Dospělí 30,- Kč
děti, držitelé průkazů ZTP 20,- Kč
děti do 1 metru výšky mají vstup zdarma.