Den boje za svobodu a demokracii
Tři sloupy z biotit-amfibolického granodioritu nejasného původu a účelu, opředené řadou pověstí. Původně ležely na hřbitově kostela Stětí sv. Jana, poté v kostele sv. Petra a Pavla, dnes v Karlachových sadech.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 01/2015
Graficke pismenko První písemná zmínka o Čertově sloupu na Vyšehradě je v díle Zachariáše Theobalda z roku 1609. Theobald uvádí, že na hřbitově kostela sv. Jana leží sloup přinesený čertem z Říma. Někdy mezi léty 1609 a 1632 byly sloupy přeneseny ze hřbitova u kostela Stětí sv. Jana do kostela sv. Petra a Pavla, kde byly umístněny v chrámové lodi. V roce 1782 nařídil Josef II. jejich odstranění z chrámu a 11. října 1787 je vyneslo 12 dělostřelců na hřbitov k severní zdi kostela. Při úpravách kostela v r. 1888 pak byly sloupy přeneseny na dnešní místo.
Milan Caha (zdroj Volf, M.: 1998 – Čertův sloup. In: Kámen 4, č. 1), 23.12. 2007

    popis

    Tři různě dlouhé, různě silné a různě zakončené sloupy z biotit-amfibolického granodioritu pocházející z oblasti sázavského granodioritu středočeského plutonu, pravděpodobně z dolního Posázaví. Nejdelší má délku 229 cm a průměrnou tloušťku 52 cm, střední sloup má délku 183 cm a 50 cm a nejkratší má délku 160 cm a tloušťku 48 cm. Hmotnost nejdelšího sloupu je 1,31 t, středního 0,97 t a nejkratšího 0,78 t, dohromady asi 3, 06 t. Prostřední

    Milan Caha (zdroj Volf, M.: 1998 – Čertův sloup. In: Kámen 4, č. 1), 23.12. 2007
    Menu a stránka samotná se upravuje...

    ostatní
    zachovalý
    volně přístupno
    Česká republika
    Hl.m.Praha
     Hl.m.Praha  (AB)
    Praha 2-Vyšehrad
    Další ostatní
    Místa v okolí

    Praha 2-Vyšehrad

    Místo se nachází v hranicích
    města Praha 2-Vyšehrad.
    HistorieVedle vylíčení vývoje znaku hlavního města Prahy je třeba ještě připojit popis osmnácti znaků předměstských obcí, které během doby vznikly v těsném sousedství pražských měst a hlavního města a byly teprve postupně ku Praze připojovány. Z nich nejstarší byl Vyšehrad, jako město ustavený snad v roce 1476 a náležející kapitule vyšehradské. Město stálo sice uvnitř novoměstských hradeb, bylo však cizí enklávou. Ku Praze bylo připojeno v r. 1883. Asi do svého vzniku v 15. století užívalo město Vyšehrad znaku odvozeného od znaku vrchnosti, kapituly vyšehradské, totiž modrého štítu, v němž byly dva zkřížené klíče malované zlatem. Asi někdy v 17. století se Vyšehradští pokusili svůj znak polepšit a snad i odlišit od kapitulního, a to tím způsobem, že klíče posunuli do paty štítu a nad ně do vlastního pole štítu postavili orla. Bohužel se nezachovalo žádné vyobrazení tohoto zřejmě jenom přechodně užívaného a nepotvrzeného znaku. Byl prý na průčelí staré vyšehradské radnice, rozbořené v druhé polovině 19. století. V 19. století si město Vyšehrad zavedlo nové znamení, kterého skutečně užívalo jako znaku, třebaže patrně ani ten nebyl nikdy úředně potvrzen.

    Odkazy (www strany)

    Turistické mapy

    Turistické mapy KČT 1:50 000Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    Cykloturistické mapy, KartografieMapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Nová místa


    Základní informace místa
    ID místa: 5852
    Typ místa: ostatní
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?5852
    Uveřejněno: 23.12.2007
    Geolokace místa
    WGS84   N 50° 03' 52.46"
    E 14° 25' 08.53"
    Země: Česká republika
    Kraj: Hl.m.Praha
    Okres:  Hl.m.Praha  (AB)
    Obec: Praha 2-Vyšehrad
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg

    Upravit informace
    © Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076 IP 54.90.185.120, RSS, Vaše oblíbená místa,