Hrady.cz

Graficke pismenko Zakladatele, přesnou dobu založení hradu a jeho nejstarší dějiny neznáme. Poprvé se připomíná v r. 1345, kdy je znám jeho majitel Oldřich z Hradce. Z toho se soudívá, že hrad vystavěl rod pánů z Hradce.

 
Graficke pismenko Po Oldřichovi z Hradce (†1348) zdědil Žirovnici jeho stejnojmenný syn (1343–1383), který přijal za spolumajitele svého bratra Heřmana (1338–1404). V r. 1393 byl již majitelem Žirovnice Jan Kamarýt z Lukavce, který se psal „ze Živornice“, stejně jako jeho potomci. Jan Kamarýt stál v období husitských válek na táborské straně, později se hlásil k východočeskému Menšímu Táboru. Účastnil se bojů proti Oldřichu z Rožmberka a byl svědkem příměří mezi nepřátelskými stranami. Jeho syn Purkart je patrně oním slavným Kamarýtem, který se vyznamenal na turnaji uspořádaném v r. 1447 při korunovaci polského krále Kazimíra. Jeho nástupcem a majitelem tvořícího se živornického panství byl Diviš Kamarýt, jehož vdova Ofka z Vojslavic prodala v r. 1485 jménem svých nedospělých synů Zdešov, Jakubín, Cholumnou a pustý Krumvald Václavu Vencelíku z Vrchovišť.
 
Graficke pismenko Nový majitel Žirovnice pocházel ze zbohatlé a do stavu vladyckého přijaté rodiny, usedlé v Kutné Hoře. Asi v l. 1485 až 1494 přestavěl a rozšířil hrad přibližně do dnešního rozsahu a podoby. Srovnání dnešní situace s pozdně gotickou přestavbou nám umožňuje nástěnná malba, objevená při restauračních pracích (v l. 1959–1962) v takzvaném Zeleném pokoji živornického hradu. Hradní kaple byla vyzdobena malovanými výjevy náboženského obsahu, pro historii je důležitý votivní obraz Vencelíkovy rodiny.
 
Graficke pismenko Vencelíkův syn Petr, který při dělení otcovského majetku převzal žirovnické panství, se však zadlužil († před 1540), takže vdova po něm, Amelie z Toletu pojistila v r. 1544 půjčku svému věřiteli hraběti Albrechtu z Gutštejna na svém věnu na Žirovnici. Avšak ještě téhož roku byla nucena prodat Gutštejnovi živornické panství. Nový majitel zvětšil zakoupené panství o statek Štítné (1545) s Litkovicemi a zaniklou vsí Žďárkem.
 
Graficke pismenko Albrechtovým dědicem se měl stát jeho syn Kryštof. Byl však v Žirovnici na záletech zavražděn (1545). Po smrti Albrechta z Gutštejna se stal (1550) dědicem jeho nezletilý vnuk Šebestián. Když dospěl, jeho někdejší poručník Jáchym z Hradce v r. 1564 žirovnické panství koupil. Za něho a hlavně za jeho syna a nástupce Adama z Hradce došlo (v l. 1576–1577 a 1583–1584) na žirovnickém hradě k menším stavebním úpravám, jež znamenaly počátek přeměny hradní pevnosti na pohodlnější renesanční zámek.
 
Graficke pismenko Lépe než stavební vývoj známe další osudy hradu. Od r. 1602 užívala výnosu žirovnického panství matka posledního člena hradeckého rodu Jáchyma Oldřicha Kateřina z Montforu, skutečnou majitelkou panství se stala v r. 1604 její dcera Lucie Otýlie, manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po pražské defenestraci v r. 1618 bylo panství vzbouřenými evangelickými stavy zkonfiskováno, ale po Bílé hoře znovu vráceno manželům Slavatovým. Slavata dal v r. 1622 uvěznit odbojné jindřichohradecké měšťany v jižní věži žirovnického hradu a v jejím sousedství. Stěny tohoto vězení jsou podnes pokryty nápisy vyrytými do omítky nebo napsanými úlomkem cihlové dlaždice.
 
Graficke pismenko Kritická doba nastala pro žirovnický hrad za třicetileté války po porážce císařského vojska u Jankova v r. 1645, kdy si Švédové udělali ze Žirovnice důležitý opěrný bod. Teprve koncem toho roku, po ostřelování hradu z děl se švédská posádka vzdala. Při dobývání byl ovšem hrad značně poškozen. Podle pozdějšího svědectví Bohuslava Balbína (1679) byl hrad skoro opuštěnou zříceninou.
 
Graficke pismenko K obnově hradu došlo zřejmě až po r. 1693, kdy žirovnické panství získal hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka jako věno své manželky Anny Lucie Slavatovny. Nejjižnější část hradu, bývalý palác, byla snížena o jedno patro a z velkého rytířského sálu byla zachována jen kamenná sedátka u bývalých oken. Tyto stavební opravy jsou datovány letopočtem 1716 na ostění dveří v přízemí druhého nádvoří. Žirovnický hrad pozbýval stále víc na významu. Zůstaly v něm jen kanceláře a byty vrchnostenských úředníků. Další pokles významu žirovnického sídla přineslo zrušení dosavadních vrchnostenských práv v r. 1848.
 
Graficke pismenko V r. 1910 koupilo město Žirovnice od hraběte Leopolda Šternberka žirovnický velkostatek s hradem. V té době bylo již částečně odhaleno bohatství pozdně gotických nástěnných maleb z období přestavby hradu v r. 1490. Celkový pohled hradu byl však značně porušen v r. 1917, kdy se zbourala hláska. Město využívalo hradního areálu pro své kanceláře a jako byty. Po r. 1945 byly postupně odhalovány a restaurovány další nástěnné malby v tzv. Zeleném pokoji bývalého paláce.
 
Graficke pismenko V r. 1964 vznikl v půlválcové baště na prvním nádvoří oheň, který zachvátil celý hrad s výjimkou stavení u vstupní brány. Zdivo i malby byly poškozeny při hašení i potom, než byl hrad zastřešen. V r. 1974 začala obnova celého hradního areálu.
 
Graficke pismenko Cestu k původnímu, nevelkému hradu a rozsah jednotlivých budov a jejich někdejší vzhled si můžeme dnes jen domýšlet. Z nejstarších dob pochází spodní část válcové věže a jádro sousedního zdiva v nejjižnější části ostrožny. Věž byla později zvýšena sedmibokou nástavbou. Vnitřní prostor tzv. Hladomorny, původně přístupný jen čtvercovým otvorem v podlaze prvního patra, byl později zpřístupněn proražením vchodu ze zahrady a vybudováním kupolovitého stropu změněn v altán.
 
Graficke pismenko Přístup do vnitřního hradu chránil ještě druhý příkop, zasypaný při pozdějších úpravách. Přirozená obranná poloha hradu na skalnaté ostrožně mezi říčkou Žirovničkou a Počáteckým potokem byla dodatečně zesílena třemi rybníky. Přístup k hradu od města uzavírala branka, za kterou byl na předhradí volný prostor snadno střežený z hlásky, vystavěné na nejužším hřbetu ostrožny, a chráněný hluboký příkopem, dnes částečně zasypaným a překlenutým kamenným mostem.
 
Graficke pismenko Obraz hradu na nástěnné malbě v tzv. Zeleném pokoji zpodobňuje severozápadní frontu zachovanou dodnes v základním zdivu. Je tu vidět již i kruhovou baštu a nižší stavení na severovýchod od věže k přednímu příkopu, stavby připisované dosud pozdějším renesančním úpravám. Nad baštou se spatřuje hláska, nad jižním stavením přečnívá vysoká sedlová střecha druhé věže, odlišná od dnešní podoby. Podobnou střechu má také kvádrová bašta v hradbě, zbouraná z velké části zároveň s hradbami ve druhé polovině 17. století. Tyto hradby sahaly od padacího mostu přes první příkop kolem východní a jižní strany až téměř do poloviny severozápadního křídla.
 
Graficke pismenko Všechny tyto podrobnosti obrazu se plně shodují s pozůstatky, jen vysoké stavení vyčnívající na obraze za hláskou můžeme stěží srovnat s některou dnešní budovou. Na obraze chybí arkýř nad válcovou baštou. Vznikl zřejmě při úpravách za Gutštejnů nebo pánů z Hradce.
 
Graficke pismenko Ještě jedna stavba v popředí obrazu je velmi zajímavá. Vencelík přenesl část svého podnikání z Kutné Hory na své žirovnické sídlo. Zřídil tu totiž huť na ságrování tzv. černé mědi (oddělování stříbra od mědi). Místo, kde stával huť, bylo později zabráno pro jiné stavby, její památka se však zachovala ve jménu rybníka Hutního, pod jehož hrází podnik pracoval.

Text: historie
11.6. 2003 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy


Nahlásit chybu
TOPlist
© Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
RSS, Vaše oblíbená místa, (54.198.246.116)