Hrady.cz
Původně gotický klášter s kostelem sv. Tomáše Apoštola byl přestavěn ve vrcholném baroku Kiliánem Ignácem Diezenhoferem. Interiér kostela vyniká freskami V. V. Reinera, obrazy K. Škréty, P. P. Rubense, nebo sochami F. M. Brokoffa.
Hlavní obrázek místa
Klášter obutých augustiniánů s kostelem sv. Tomáše Apoštola
© Miroslav BITTER 07/2007

Obutí augustiniáni – Řád sv. Augustina

Graficke pismenko Nový žebravý řád, který vznikl sloučením několika samostatných původně italských poustevnických kongregací, byl potvrzen v roce 1256. V současnosti má řád na 500 domů ve 28 provinciích a 4 viceprovinciích. Méně početní reformovaní bosí augustiniáni se oddělili v 16. století. Hlavou řádu je každých šest let volený generální převor, který sídlí v Římě. První kláštery vznikly v Čechách za vlády Přemysla II. Otakara, další řada klášterů pak vznikla v pobělohorské době. Sedm z těchto klášterů zůstalo i po josefínských reformách. Před zřízením české provincie (patřily do ní i Morava a Polsko) v roce 1357 spadaly české kláštery pod ...
Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998), 9.8. 2007

    historie

    Obuté augustiniány do Prahy v roce 1285 pozvali král Václav II. a pražský biskup Tobiáš z Bechyně. Jako místo příštího konventu bylo určeno městiště u kostelíka sv. Tomáše Apoštola a kaple sv. Doroty. Kostel patřil břevnovskému klášteru benediktýnů a tak se opat Kristián na žádost panovníka vzdal patronátních a vlastnickým práv ve prospěch augustiniánů. V roce 1315 posvětili presbytář nového chrámu na místě původního kostela mohučský arcibiskup

    Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998), 9.8. 2007

    popis

    Kostel sv. Tomáše je připomínán už v roce 1228. Na jeho místě se rozhodli řeholníci postavit nový konventní chrám. Nejdříve byl postaven presbytář, který měl být původně trojchórový a teprve později byl změněn na dlouhý jednolodní chór. Ve druhé čtvrtině 14. století získala kaple sv. Doroty podobu úzké chodbovité prostory s lomenými okny. Za Karla IV. byla přistavěna ke chóru trojlodní bazilika se dvěma věžemi. Jižní z věží je zachována do

    Ivka (P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 1998), 9.8. 2007
    Menu a stránka samotná se upravuje...

    sakrální památky
    klášter
    zachovalý
    přístupno příležitostně
    Česká republika
    Hl.m.Praha
     Hl.m.Praha  (AB)
    Praha 1-Malá Strana
    Další kláštery
    Místa v okolí

    Praha 1-Malá Strana

    Místo se nachází v hranicích
    města Praha 1-Malá Strana.
    HistorieMalostranští užívali pečeti nepochybně už od založení svého města, tedy od r. 1257. Jeho bronzové pečetidlo se podnes zachovala. Je na něm hradba s pěti různě velkými věžemi; na nejvyšší z nich, střední věži visí štít s českým lvem a z cimbuří vyhlédají trubači. Skutečný městský znak si však Malá Strana pořídila mnohem později než obě velká pražská města, protože v období husitské revoluce byla vypálena, a tudíž neměla ani kancelář, ani nemohla užívat vlastního znamení. Stalo se tak snad až v 16. století. Malostranští tehdy užili prostě znamení své starobylé pečeti za znak, namalovali je na štít a určili mu barvy. Václav Vojtíšek neznal žádný doklad malostranského znaku v barvách a domníval se, že se znak maloval s bílou zdí a věžemi a s červenými střechami na modrém štítě. Soudil tak mylně zřejmě podle pozdější podoby znaku. Malostranský znak je však pěkně namalován v Malostranském graduálu z r. 1572, uloženém dnes ve Státní knihovně v Praze pod signaturou XVII A 3. Na foliu 1 b vidíme v ozdobném renesančním rámci červený štít s bílou hradební zdí, za níž vyrůstá pět věží téže barvy s modrými střechami. Střední věž je čtyřhranná, široká, se dvěma velkými okny, s cimbuřím o pěti stínkách a s valbovou střechou. Na cimbuří stojí dva trubači troubící na obě strany na zlaté trubky. Pod okny visí na věži červený štít s českým lvem. Po obou stranách jsou okrouhlé menší věže se střílnami, dvě nad jednou, s kuželovou modrou střechou. Krajní věže jsou opět čtyřhranné, ale užší než střední, se dvěma okny v horním podlaží, s cimbuřím o čtyřech stínkách a s valbovými střechami. V hradební zdi je otevřená brána s hnědými vraty a mříží, kování vrat a špicí mříže je stříbrné. Branou je vidět průhled temným průjezdem na červeném pozadí.

    Turistické mapy

    Turistické mapy KČT 1:50 000Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    Cykloturistické mapy, KartografieMapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Nová místa


    Základní informace místa
    ID místa: 5270
    Typ místa: sakrální památky
    Podkategorie: klášter
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno příležitostně
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?5270
    Uveřejněno: 9.8.2007
    Geolokace místa
    WGS84   N 50° 05' 19.56"
    E 14° 24' 20.45"
    Země: Česká republika
    Kraj: Hl.m.Praha
    Okres:  Hl.m.Praha  (AB)
    Obec: Praha 1-Malá Strana
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.156.76.187)