Hrady.cz
Železárny v provozu v l. 1678-90, poté až do r.1796, kdy provozy hutě obnovuje a modernizuje o novou vysokou pec, drátovnu a později slévárnu J.V. Homoláč, byla výroba utlumena. Výroba zaniká po r.1920. Dnes jen nepatrné zbytky základů budov.
Hlavní obrázek místa
Detail kamenného základu jedné z bývalých budov arcibiskupských hutí
© Jan P. Štěpánek 04/2007

železárny a hutě na Čeladné

Graficke pismenko Současná obec Čeladná je především turistickým místem na úpatí beskydských hor, kam se jezdí především za odpočinkem a relaxací. Nebylo tomu však vždy. Čeladná, to byly především hutě a železárny v horní části obce, které vznikly koncem 17. století jako pobočný závod arcibiskupských železáren ve Frýdlantě. Byly postaveny blízko bohatým zdrojům železné rudy a nekonečným beskydským lesům, jež závodu poskytovaly dostatek surovin pro pálení dřevného uhlí. Na Čeladné se vyrábělo jednak surové železo, ale později i litina. Tato etapa historie však skončila ve 20. létech 20. století, kdy čeladenský závod definitivně zaniká. A co se z někdejšího areálu ...
Jan P. Štěpánek, 5.5. 2007

    historie

    Historie čeladenských železáren a hutí
    Jedním z prvních podnětů k vybudování menšího železárenského podniku na Čeladné byla dle všeho zpráva hukvaldského správce Martina Kozáka z počátku roku 1678. Ten navrhoval vystavět v Čeladné vysokou pec na tavení železné rudy v místě mlýna, s využitím dosavadních mlýnských náhonů. Ve zprávě se vyzdvihuje i výhoda plavení dříví po říčce Čeladence do vzdálenosti 1,5 míle, dostatek kvalitní železné rudy v obci samotné tak v blízkých obcích Tichá

    Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 5.5. 2007

    popis

    Popis železáren na Čeladné na počátku 19. století
    Velký rozvoj čeladenských železáren nastal roku 1796 s příchodem rodiny Homoláčů. Za nich se závod na Čeladné skládal z nové vysoké tavicí hutě s vysokou pecí s dřevěnou kopulí pokrytou železným plechem. Do areálu přibyly také nové stoupy na rudu, skladiště uhlí, mlýn se struhou, drátovna a jednopatrová budova šachtmistra. Ve zděné budově byla zámečnická dílna a stolárna. Při horním hamru byla zkujňovací výheň. Pracovaly i dolní hamr , drátovna

    Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 5.5. 2007
    Nástin zpracovávání železné rudy.
    V arcibiskupských železárnách ve Frýdlantě a Čeladné byla využívána známá beskydská železná ruda – sferosiderit ( karpatský paleosiderit) – zvaný též ocelek. Ta se v oblasti Beskyd vyskytuje ve slojkách, jejichž mohutnost se pohybuje od 2 do 22 cm. Ruda se v okolí těžila třeba ve Frýdlantě, Čeladné, Tiché, Kunčicích, Metylovicích, Ostravici či Kozlovicích. Rozbory ukázaly, že ruda měla obsah asi 30% železa. Dolovala se ve štolách nebo na

    Jan P. Štěpánek podle textů Mgr. Jaromíra Poláška a sborníku vydaného ke výročí 350 let železáren ve Frýdlantě (1618 - 1968), 5.5. 2007
    Menu a stránka samotná se upravuje...

    technická památka
    nepatrné zbytky zdí
    volně přístupno
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Frýdek-Místek  (FM)
    Čeladná
    Další technické památky
    Místa v okolí

    Čeladná

    Turistické mapy

    Shocart turistické 1:50 000Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Nová místa


    Základní informace místa
    ID místa: 4042
    Typ místa: technická památka
    Stav místa: nepatrné zbytky zdí
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?4042
    Uveřejněno: 5.5.2007
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 30' 53.65"
    E 18° 20' 08.70"
    Země: Česká republika
    Kraj: Moravskoslezský kraj
    Okres:  Frýdek-Místek  (FM)
    Obec: Čeladná
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg

    Upravit informace
    © Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076 IP 54.234.13.175, RSS, Vaše oblíbená místa,