Hrady.cz
Kamenná rozhledna, 81,6 m. Stavba 1547–57, zadána městem arch. Antoniovi de Salo. Postavena jak z obranných, tak i reprezentativních důvodů. Postihlo ji mnoho požárů a násl. oprav. R. 1870 stará báň shozena vichřicí, r. 1872 uprav. do dnešní podoby.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na jihozápadní část náměstí
© Luděk Pitter 07/2005
Graficke pismenko Město Klatovy svou historií a množstvím památek patří mezi četná zajímavá území Čech. V jeho centru, v jihozápadní části náměstí Míru, které v tomto směru mírně stoupá, se nachází radnice, Černá věž a chrám Neposkvrněného Početí Panny Marie. Černá věž tak stojí na nejvyšším místě klatovského náměstí. Určitě zajímavý je i dům U bílého jednorožce s interiéry barokní lékárny, který se nachází na západní straně náměstí. Černá věž své jméno získala v důsledku četných požárů, které ji postihly. Byla postavena v polovině 16. stol. jak pro účely obranné, tak z reprezentativních důvodů v té době jednoho z nejbohatších měst západních ...
L.P., 18.11. 2005

    historie

    Výstavba Černé věže byla zahájena v roce 1547. Samotná stavba trvala až do roku 1557, neboť město Klatovy v té době začalo mít nedostatek finančních prostředků. Stavba byla svěřena do rukou mistra Antonína, architekta italského původu Antonia de Sella. Věž má základnu o velikosti necelých 10 x 11 m. Ke stavbě byl použit lomový kámen z nedaleké Hůrky. Krov získala věž až v roce 1557, jednalo se o velkou makovici. Zajímavé je i řešení uchycení

    Procházka L., Váňová L., Klatovy město, 2000, Nakladatelství Českého lesa / L.P., 18.11. 2005
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    věž
    rozhledna
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Plzeňský kraj
     Klatovy  ( KT)
    Klatovy I

    Další rozhledny v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Klatovy I

    Místo se nachází v hranicích
    města Klatovy I.
    HistorieVes Klatovy je zmíněna poprvé k r. 1253. Kolem roku 1260 se už jmenuje královským městem. Znakové privilegium Klatovy patrně nikdy nedostaly. Nejstarší pečeť (1289) nese obraz dvojí hradby se dvěma věžemi s cimbuřím a špičatými střechami. Toto znamení bylo na menších pečetích zjednodušeno v jedinou věž z kvádrového zdiva s oknem a valbovou střechou s makovicemi, před níž je rovněž kvádrová hradební zeď s pěti stínkami cimbuří. To vše byla však jen pečetní znamení. Naproti tomu se asi na samém počátku 15. století pořídili Klatovští vlastní znak se znamením pošinutého pruhu na rozpoltěném štítě. Barvy tohoto znaku bohužel neznáme. Jeho nejstarším dokladem je plastický erb na štítě na svorníku klenby bočního ramena kněžiště klatovského chrámu, kterou Soupis památek i D. Líbal kladou do doby předhusitské, V. Mencl eventuálně do r. 1422. R. Nový jej podle toho považuje za znak města ještě předhusitský. Také V. Vojtíšek považuje toto znamení za skutečný původní znak města, jenomže jeho vznik podle své teorie v rozporu s výskytem na klenbě klade až do husitské doby. K němu se přidává i V. Ryneš. Nesporné je, že jde patrně o původní znak města, vedle něhož se později užívalo starého pečetního znamení s hradbou a věží jako druhého znaku, když se již zapomněl původně rozdílný vznik a účel obou. Znak s pošinutým pruhem upadl v zapomenutí a zachoval se později jako chmelové znamení. V 16. století bylo toto staré znamení podnětem ke vzniku znakové pověsti, kterou si vymyslil Jan Klatovský ve své „Fundací“. Podle ní dal už kníže Oldřich Klatovským znak, a to poloviční štít, jehož dolní polovina byla bílá, horní pak bíle a červeně šachovaná. R. 1699 obohatil Jan Florián Hammerschmied v „Historii Klatovské“ tento domnělý znak o další vymyšlené prvky: dva meče, písmena W. K. C. (tj. Wolřich kníže české), knížecí korunu a zelený věnec. Asi koncem 18. století došlo pak konečně ke spojení obou znaků v jeden celek. Takto upravený znak města (poprvé doložený r. 1804) sestával ze dvou oválných, k sobě nakloněných štítů. V pravém štítě bylo staré pečetní znamení, totiž v červeném poli stříbrná hradba a věž; do levého pole byl pak položen menší štítek pod knížecí korunou. Tento štítek byl dělený, v horní části modrý, dolní polovina byla stříbrně a červeně ve třech pruzích šachovaná. V horním, modrém poli byly dva meče, zlatými jílci dolů k sobě položené a mezi nimi písmena W K C. Takto upravený znak byl pak doplněn ještě štítonoši, vpravo orlicí, vlevo dvouocasým lvem bez koruny, pod štíty byla zelená girlanda a nad štíty zlatá koruna. Tohoto znaku se užívalo až do r. 1936, a to přesto, že už dávno byla pociťována pochybnost této neheraldické formy. Teprve 21. srpna 1936 se městskému zastupitelstvu rozhodlo vrátit se k prvotnímu znamení městské pečeti. Jeho rozhodnutí bylo schváleno ministerstvem vnitra ČSR 15. dubna 1938, č. 13.152/1938-9.

    Turistické mapy

    Turistické mapy KČT 1:50 000Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Nová místa


    Základní informace místa
    ID místa: 3579
    Typ místa: věž
    Podkategorie: rozhledna
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?3579
    Uveřejněno: 18.11.2005
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 23' 41.30"
    E 13° 17' 34.22"
    Země: Česká republika
    Kraj: Plzeňský kraj
    Okres:  Klatovy  ( KT)
    Obec: Klatovy I
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.80.180.248)