Hrady.cz

hrad Rotemberk

Neznášov, Rotmberk

Neznášov – Rotemberk

Graficke pismenko Neznášov se poprvé připomíná v r. 1370, kdy náležel Ješkovi z Neznášova, jenž je doložen jako patron kostela v Semonicích. V l. 1389–1393 se připomíná Majnuš z Neznášova, který byl příbuzný se zemany z Hustířan. Majnušovými potomky byli Bavor z Neznášova, připomínaný v l. 1404–1416, Petr z Neznášova, učastník sněmu východočeské šlechty v Čáslavi v r. 1440, a Čeněk z Neznášova, jehož ovdovělá manželka Anna se uvádí jako majitelka Neznášova v r. 1457. Po tomto roce zprávy o majitelích Neznášova mizí, až v r. 1494 je jako majitel Neznášova doložen Bavor z Hustířan. Ten v r. 1511 používá i přídomku na Rotmberce. Je to první doklad druhého názvu sídla majitelů Neznášova. V r. 1523 se Bavorovi synové rozdělili o otcovský majetek, přičemž Neznášov získal Jiří z Hustířan a později Jiříkův bratr Jan, majitel tvrze ve Velichovkách. Jan z Hustířan provedl v r. 1542 vklad svého majetku do obnovených desk zemských. A tehdy se jako příslušenství Neznášova uvádí i pustý hrad Rotmberk. Je to vůbec první zpráva o neznášovském hradě Rotmberku. Po Janově smrti v r. 1565 se Neznášov stal příslušenstvím smiřického panství. V urbáři tohoto panství z r. 1588 se uvádějí pastviny kolem pustého hradu Rotmberku.

 
Graficke pismenko Po r. 1588 zprávy o Rotmberku mizí úplně a byl zapomenut i jeho název. Zbytky Rotmerku jsou dnes známy pouze pod názvem Hrad. Další památkou na zaniklý hrad je název Podhradní mlýn pro mlýn na úpatí hradního návrší, doložený již v roce 1542 a dnes změněn v obytnou budovu.
 
Graficke pismenko Hrad stával západně od Neznášova na protáhlém ostrohu, vybíhajícím směrem k západu a svažujícím se k levému břehu říčky Hustířanky. Areál hradu obklopený dvojitým valem a příkopem má nepravidelný půdorys, daný podobou vrcholu hradního ostrohu. Opevnění je nejmohutnější na východní straně, kde prostor hradu byl na úrovni okolní planiny, na ostatních stranách, kde jsou svahy strmé, jsou příkopy mělčí. V místech hradu je několik terénních vln naznačujících průběh zdí. Při archeologickém průzkumu, prováděném v r. 1978 byly odkryty zbytky kamenného a cihlového zdiva a nalezena keramika, kterou je možno datovat do 14. a 15. století. Z výsledků tohoto průzkumu nelze ještě přesněji rekonstruovat jeho podobu.

Text: historie
1.12. 2003 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy, Svoboda, Praha 1989


Nahlásit chybu
TOPlist
© Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
RSS, Vaše oblíbená místa, (54.196.31.117)