Hrady.cz
Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.
Hlavní obrázek místa
Hrad Špilberk
po celkové rekonstrukci - 2013
© MuMB, 08/2013

Návštěvní okruhy:

Stálé expozice: Špilberk od hradu k pevnosti (stavební vývoj hradu, hradní studna), Špilberk – Žalář národů (obávané vězení rakouské monarchie), Žalář dotekem – rekonstrukce cely z 30. let 19. století určená pro nevidomé, Brno na Špilberku (dějiny města Brna), Od renesance po modernu (výtvarné umění 1570–1945)
Výstavy: sezónní výstavy
Jihozápadní bastion
Kasematy: stálá expozice barokního pevnostního stavitelství a vězeňství josefínské doby. Původním účelem kasemat bylo poskytnout úkryt vojenské posádce. V roce 1783 byly přebudovány na žalář pro zvlášť těžké zločince.
Rozhledna
Vulcanalia: ohňostroje v historii lidstva
Barokní lékárna
Lapidárium: z důvodu rekonstrukce jižního křídla hradu je UZAVŘENO.

Michaela Budikova, E.H. podle http://www.spilberk.cz, 15.4. 2013

    historie

    Když byl brněnský hrad na Petrově v l. 1234–1237 opuštěn a stal se částí města, neměli čeští panovníci v Brně opevněné středisko ani dům, který by jim sloužil jako obydlí při častých návštěvách jednoho z nejdůležitějších míst na Moravě. A při tom Václav I. řídil z Brna značnou část akcí, které přispěly v r. 1251 k získání Rakous, a pro Přemysla II. bylo město důležitým opěrným bodem při jeho politických jednáních a vojenských výpravách. Proto

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981, 20.4. 2004
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    Úschovna zavazadel, Rezervace, Suvenýry, Parkoviště, Občerstvení, Program pro školy, Rodiny s dětmi, Bezbariérový, WC, Pronájem prostor, Svatby, Noční prohlídky, Samostatné prohlídky
    hrad
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Jihomoravský kraj
     Brno-město  (BM)
    Brno

    Další hrady v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Brno

    Místo se nachází v hranicích
    města Brno.
    HistorieHrad Brno na Petrově byl založen po r. 1021. Pod ním brzy vznikla asi v místech dnešní Josefské ulice česká osada, která však nikdy nebyla městečkem. V první třetině 13. století vytvořili němečtí, flanderští a valonští kolonisté kolem kostela sv. Jakuba a kaple sv. Mikuláše osídlení, nazývané r. 1231 burgus Brunensis. V 1. 1231 a 1237 byly tyto osady spolu se židovskou osadou spojeny v jeden celek, k němuž bylo přidáno i území hradu na Petrově, a tak vzniklo město Brno. Bylo ihned obehnáno hradbami a v lednu 1243 dostalo své první privilegium. Město Brno užívalo už v r. 1247 pečeti s obrazem věže se zavřenou branou, od níž na obě strany stoupala hradební zeď k malým vížkám při okraji. Na střední věži byl zavěšen štít s českým lvem. Této velké pečeti se užívalo do r. 1328. Vedle ní se r. 1315 poprvé objevuje menší pečeť, na které je trojhranný štít se zaoblenými boky, dělený na čtyři vodorovné pruhy, z nichž horní je užší než ostatní. Jelikož jde o královské město, nemůže to být znak nějaké vrchnosti. Týž znak se opakuje i na pozdějších pečetích a je malován i na barvách na deskách artikulí cechu soukeníků z r. 1435, na vazbách městských knih atd. V těchto případech je horní, poloviční pruh bílý a ostatní pruhy střídavě červené a bílé. Jde tu tedy zřejmě o znak města, doprovázený dokonce někdy štítonoši, v podobě jednoho nebo dvou ozbrojenců. Naskýtá se otázka, jaký je původ a význam pečeti z r. 1315 a zda jde už na ní o znak města, či se její znamení teprve znakem stalo. První příležitost k odpovědi se zdá být v listině, kterou Rudolf Habsburský po bitvě na Moravském poli povýšil Brno za říšské město. Taková příležitost by byla jistě vhodná, aby si město vybralo městský znak jako svůj nový symbol. Ale Rudolfova listina není zachována v originále, nýbrž ve formulářové sbírce, takže není jisté, zda byla skutečně vydána,, či jde jenom o středověké diktamen, složené k stylistickému cvičení. V každém případě listina neměla pro město žádný význam, neboť není zapsána v žádné sbírce opisů listin a město ji nikdy neuplatňovalo, ani se na ni neodvolávalo. V. Vojtíšek vykládal vznik znaku města dvěma způsoby. Předně uváděl, že brněnský znak mohl být odvozen od barev českého erbu nebo erbu markrabství moravského. V. Hrubý však tento výklad právem zamítl, protože je heraldicky nejvýš nepravděpodobné, že by od barev moravské orlice byly odvozeny barevné pruhy. Za druhé myslil Vojtíšek na odvození znaku od erbu habsburského, kterého užívali rakouští vévodové po Babensbercích. Brno se totiž po vymření Přemyslovců přidalo k Rudolfovi Habsburskému a dostalo do něho 29. ledna 1307 důležité privilegium. Po brzké smrti Rudolfa I. se Brno přidrželo jeho bratra Fridricha, který privilegium nejen potvrdil, nýbrž chválil i věrnost města Brna. Brzy potom se objevuje pečeť se znakem r. 1315. Vojtíšek se tedy domníval, že tento znak zůstal Brnu z doby jeho vztahů k Habsburkům, že tedy symbolizuje Habsburky, nikoli město. Po 1. květnu 1308 se však musil Fridrich smlouvou ve Znojmě vzdát nároků na Čechy a Moravu a vydat Brno i jiná města Jindřichovi Korutanskému. Definitivně pak skončily habsburské plány na získání Moravy, když zde byla bez boje přijata vláda nového krále Jana Lucemburského. Další léta už nepřipouštějí žádnou možnost, aby bylo ve znaku nebo na pečeti města ponecháno znamení symbolizující orb Habsburků nebo od něj odvozené. Jestliže ho Brno užívalo i nadále a užívá podnes, je to dokladem toho, že znamení z r. 1315 nemělo svůj původ ve vztahu k Habsburkům. Výklad o původu brněnského znaku naráží tedy na nepřekonatelné překážky, pokud v něm chceme vidět znak vrchnosti, a nikoli města samého. Námitka, že města neměla v předhusitské době vlastní vojenské sbory a vystupovala vojensky jenom ve vojenské hotovosti zemské pod praporem královským, neobstojí. Město Brno mělo dostatek příležitosti získat od panovníka či bez jeho souhlasu znak i ho vojensky užít. Za takovou vhodnou chvíli lze považovat pobyt krále Jana na Moravě a v Brně r. 1312, kdy zahájil vojenské tažení proti skupině odbojných pánů, kteří byli ve spojení s Mikulášem, levobočkem Přemysla II., a snad i s polským králem Vladislavem Lokietkem. Proti nim vytáhla zemská hotovost, ale její významnou součásti byly sbory měst, zejména Brna a Jihlavy, což uznal i král a jako odměnu potvrdil Brnu celní listinu Rudolfa Habsburského z r. 1307. Přitom se král Jan ani slovem nezmínil o tom, že táž listina byla potvrzena předtím také Fridrichem Habsburským, protože zřejmě neuznával toto jeho potvrzení za legální. I to byl důkaz, že město si nemohlo ponechávat v platnosti symboly z období Habsburků. Pomoc města, byť v rámci hotovosti, nebyla zřejmě bezvýznamná; třebaže náležela ke královu vojsku, nebyla asi o nic menší než oddíly vypravené panstvem pod jejich vlastními prapory. Proč by tedy nemohla i města mít již vlastní prapor? Znaku na praporci mohlo Brno stejně užít i při transportech potravin a vojenských potřeb posílaných z Brna v červnu 1315 při tažení krále Jana do Uher, ale ještě spíš při samostatném tažení vojenského kontigentu městského bez doprovodu královských čet proti hradu Jindřicha z Lipé v Obřanech, za kteréžto vítězné tažení král městu 31. března 1316 hrad daroval i s příslušenstvím. I později měli Brněnští možnost vystoupit vojensky s vlastní korouhví, na které mohl být znak. Při některých těchto výpravách nebylo důvodu, ba někdy ani nabylo možné rozvinout nad městskými oddíly královskou korouhev. Tím spíš v poslední čtvrtině 14. a na počátku 15. století za bojů mezi markrabaty Joštem a Prokopem a za neklidných dob před samou husitskou revolucí byl nadbytek příležitosti, aby městské sbory táhly samy a na vlastní pěst do boje bez královy účasti. Proto nelze souhlasit s apodiktickým tvrzením, že do husitské revoluce královská města stavěla svoje vojenské oddíly jenom pod královskými prapory, svých vlastních neměla a neměla tedy příležitost na ně položit znak města. Dnes máme již zjištěno několik znaků měst, která prokazatelně jsou předhusitského původu, takže vysvětlení původu brněnského znaku je vcelku jasné. Znak doložený na pečeti 15. ledna 1315 vznikl pravděpodobně nedlouho předtím, možná u příležitosti královské návštěvy Brna v r. 1312 za vojenské výpravy proti odbojným pánům. Na tento znak město nedostalo nikdy privilegium, ale vždycky ho užívalo, nikdo nepochyboval o jeho správnosti a o oprávnění města znaku používat, a Brněnští proto neměli příčinu zajišťovat si jeho právo panovnickou listinou. Takového znaku užívalo pak Brno do třicetileté války. Když se Brno od 3. května do 23. srpna 1645 ubránilo obležení švédskou armádou, vedenou Lennartem Torstensonem a podporovanou vojenskými silami sedmihradského vévody Jiřího Rákoczyho, žádalo mimo jiné císaře o polepšení znaku. Ferdinand III. Vyhověl 3. února 1646 jejich žádosti a vydal Brnu znakové privilegium. Nový znak se popisoval takto: Žlutý nebo zlatý podlouhlý štít srdcovitého tvaru, zdobený po obou stranách červenými a zlatými ozdobami, ve štítě černý dvouhlavý orel s křídly rozpjatými do výše, s otevřenými zobáky a s vyplazenými červenými jazyky, na prsou orla starý znak města Brna, totiž podlouhlý štítek se čtyřmi břevny, prvním a třetím červeným nebo rubínovým a druhými dvěma bílými nebo stříbrnými, mezi pravou a levou hlavou orla písmeno a číslice F. III. Jako zkratka jména Ferdinanda III. A nad štítem je císařská a královská koruna. Kolem tohoto vlastního znaku je namalována ještě bohatá dekorace, která však k vlastnímu znaku nenáleží a také se jí neužívalo. Pod štítem byla to moravská, červeně a bíle šachovaná orlice, po obou stranách jsou skupina zbraní a praporů. Heraldicky vpravo od štítu ženská postava zosobňující Zbožnost se vztyčeným křížem v pravici a s biblí v levici. Nad císařskou korunou je otočen vrch znakového stanu s pásem, v jehož středu sedí na trůně císař v majestátě s žezlem v pravici a říšským jablkem v levici, po stranách jsou znaky kurfiřtů. Heraldicky vpravo je na římse ještě posazen znak uherský (s nesprávnými barvami) a heraldicky vlevo znak rakouský. Celá malba je vkomponována do barokní architektury. Z výše uvedeného textu je patrné, že Ferdinand III. Zamýšlel Brnu dát do znaku orla, na jehož prsou by bal starý brněnský znak. Zatímco však ve starém brněnském znaku bylo polobřevno a tři břevna, klade nový znak do štítku na prsou orla čtyři stejná břevna; kromě toho ve starém znaku bylo polobřevno bílé a břevna červené, bílé a červené, v novém znaku bylo první a třetí břevno červené, druhé a čtvrté bílé. Kladl tedy nový znak z r. 1646 na prsa orla erb, který město nikdy nemělo. Znaku z r. 1646 město Brno užívalo až do r. 1933. Poněvadž ve znaku byly četné prvky, které neodpovídaly době, jednalo město s ministerstvem vnitra, které 1. prosince 1933 rozhodlo, aby z brněnského znaku bylo odstraněno všechno, co odporovalo situaci po vzniku Československé republiky. Městská rada se proto 25. května 1934 rozhodla, že se vrátí ke starému znaku Brna z r. 1315 a uložila městskému archiváři dr. Jaroslavu Dřímalovi a akademickému malíři Františku Myslivcovi, aby předložili návrh na nový znak, v němž by přihlédli ke skutečnosti, že město bylo od r. 1927 hlavním městem země Moravsko-slezské. Rovněž měla být vzata v úvahu skutečnost, že k starému městskému znaku z r. 1315 bývali při jeho zobrazení zvlášť slavnostním způsobem přidáváni strážci štítu. Dřímal s Myslivcem předložili návrh, aby se znakem města stal gotický štít, u jehož vrchu je bílý polopruh, za ním následuje červený pruh, pak bílý a opět červený pruh. Na vrchu štítu byla uprostřed posazena stříbrná zavřená helmice s pohyblivým hledím, ozdobená stříbrnými a červenými pokrývkami ze stylizovaného akantu a korunovaná zlatou trojcípou korunou s podloženou stříbrnou a červenou poduškou, která vroubí vrch helmice třemi červenými vruby, umístěnými pod cípy koruny. Z klenotu heraldicky vpravo vyrůstala moravská orlice, heraldicky vlevo slezská orlice. Vpravo i vlevo byli postaveni jako strážci štítu dva stříbrní rytíři ve stoji rozkročném, kteří byli otočeni napravo a nalevo příč ke štítu, měli otevřené hledí, ve vnější ruce drželi nezavěšený, o zem opřený meč a vnitřní rukou zvedali pod horním okrajem prvého červeného pásu štít. Podložku k popsanému znaku tvořily dvě stříbrné, stejně stylizované lipové větve, které se svým tenčím koncem sbíhaly po špici štítu. Městská rada schválila 22. června 1934 návrh nového znaku a 26. června tak učinilo i městské zastupitelstvo. Popis znaku i jeho náčrt byly poslány ministerstvu vnitra a začalo jednání o vypracování konečné kresby. Ministerstvo vnitra nemělo námitek proti okamžitému užívání znaku z r. 1315, a město ho proto začalo ihned užívat. Archiv ministerstva vnitra vytýkal předloženému náčrtu některé vady; mnohé jeho připomínky byly respektovány, ale proti jiným město mělo námitky. Než jednání skončilo, došlo k okupaci a příslušné schválení nebylo už vydáno. Nacistická správa města Brna se po 15. březnu 1939 vrátila ke znaku z r. 1646, ale Ústřední národní výbor města Brna hned po osvobození 26. dubna 1945 prohlásil za znak města znamení z r. 1315. Tohoto znaku užívá Brno až dosud a příslušná ustanovení o něm byla podle zákona o městě Brně z 20. prosince 1968, § 19 pojata také do chystaného statutu.

    Odkazy (www strany)

    Turistické mapy

    Turistické mapy KČT 1:50 000Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    KOMPASS 1:50 000 (Geodézie ČS)Ukončená edice turistických map KOMPASS, 1:50 000, v roce 2006, Geodézie ČS.
    Shocart turistické 1:50 000Turistické mapy Shocart 1:50 000.
    Cykloturistické mapy, KartografieMapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    Turistické mapy 1:50 000, KartografieNová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.

    Nová místa


    Kontaktní informace
    Hrad Špilberk
    Muzeum města Brna
    Špilberk 1
    662 24 Brno-střed
    Tel: 542 123 616, 542 123 611
    URL: http://www.spilberk.cz
    E-mail: budikova@spilberk.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 300
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?300
    Uveřejněno: 25.7.2001
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 11' 40.40"
    E 16° 35' 56.54"
    Země: Česká republika
    Kraj: Jihomoravský kraj
    Okres:  Brno-město  (BM)
    Obec: Brno
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.158.21.160)