Hrady.cz
Raně barokní kaple byla postavena r. 1699 měšťanem Matějem M. Klokotským. R. 1788, v době josefínských reforem, byla prodána měšťanu J. Tomskému. V 60. a 70. letech 20. stol. zchátrala. r. 1991 byly strženy zbytky krovů střechy. V současnosti se stav kaple pomalu zlepšuje dík o. s. Zelené srdce.
Hlavní obrázek místa
01/2005
© Roman Zajíc 01/2005
Graficke pismenko Velká kaple sv. Anny se nachází na zalesněném kopci, 800 m od města, nad zahrádkářskou kolonií na výpadovce Humpolec.
Odstartujeme od ukončovací cedule "Pelhřimov" a jdeme směr Humpolec až po 180 metrech dojdeme k zahrádkářské kolonii, kterou budeme mít po pravé ruce.Napravo uvidíme polní cestu, která bude ze začátku kopírovat krajní chatky a bude stoupat pozvolna do kopce až po 240 metrech dorazíme na okraj další zahrádkářské kolonie. Před ní se dáme doprava a opět půjdeme asi 170 m kolem chatek až na okraj lesíka.
Na kraji lesa se dáme doleva, opět kopírujeme chatky ale jen 70 m a potom uvidíme napravo lesní cestu, kterou se po 130 metrech chůze lesem dostaneme přímo na prostranství v lese, kde stojí kaple.
Roman Zajíc, 1.1. 2005

    historie

    Raně barokní kaple sv. Anny byla postavena r. 1699 bohatým pelhřimovským měšťanem Matějem Mauritiem Klokotským. Původně byla zasvěcena Proměnění Páně. R. 1788, v době josefínských reforem, byla kaple zrušena, odsvěcena a prodána panu Josefu Tomskému, měšťanu z Pelhřimova. V 60. a 70. letech 20. století kaple velmi zchátrala a r. 1991 byly z bezpečnostních důvodů strženy zbytky krovů střechy a věžičky. Přes snahy církve o opravu kapličky nebyla

    21.3. 2012
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    sakrální památky
    kaple
    zřícenina
    volně přístupno
    Česká republika
    Vysočina
     Pelhřimov  (PE)
    Pelhřimov

    Další kaple v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Pelhřimov

    Místo se nachází v hranicích
    města Pelhřimov.
    HistorieSídliště, založené asi r. 1224, bylo kolem r. 1280 povýšeno na město. Královským městem se stalo 21. září 1596. Město užívalo už ve 14. století pečeti s obrazem otevřené brány mezi dvěma věžemi s cimbuřím a střechou s makovicemi; v bráně stál poutník, nad branou byl štítek se znakem vrchnosti, arcibiskupství pražského, kombinovaným s erbem arcibiskupa Očka z Vlačimě nebo Jana z Jenštejna (dvě supí hlavy). V 15. století se toto pečetní znamení, které se asi stalo též znakem, pozměnilo jen v podrobnosti štítku s břevnem bez supích hlav. Josef Dobiáš se domnívá, že je třeba vidět štítek nové vrchnosti Trčků z Lípy, kteří tu vládli v l. 1437 – 1549. Tento znak, v barvách nedoložený, byl polepšen v druhé polovině 17. století. Císař Leopold I. pivilegiem ze dne 7. září 1675 polepšil pelhřimovský znak, vloživ sem některé habsburké symboly, především nad něj císařského orla. Znak vyhlížel takto: Štít modré barvy, v němž ihned od spodku až téměř do polovice štítu zeď z tesaného kamene čtyřhranného bílého vystupuje, uprostřed pak brána s otevřenými žlutými, železem černými kovanými vraty a při vrchu zavěšenou zlatou mříží. V bráně stojí muž ve způsobu poutníka, k pravé straně obrácený a oděný bílou sukní, černým pláštěm a až přes rameno svěšeným černým koženým výložkem, bílými mušlemi obvěšeným, pod černým, podobnými mušlemi obloženým kloboukem, v pravé ruce dlouhou poutnickou hůl před sebe postavenou. V téže pak zdi je z každé strany týchž vrat jedna střílna pro hrubou střelbu a nad ní u vrchu šest stínek červenými kůrkami přikrytých s podobnými k střelbě uzpůsobenými děrami. Za zdí stojí dvě bílé věže okrouhlé, každá s jedním čtvercovým oknem s křížovou mříží stříbrné barvy a nahoře s třemi bílými stínkami a červenou cihelnou střechou. Nad branou přes cimbuří je štítek červené barvy, uprostřed s bílým pruhem napříč a nad ním dvounásobný, jako k letu rozkřídlený, na obou rozích štítu vzhůru stojící orel červené barvy se zlatou zbrojí, na jehož prsou je malý červený štítek a v něm lev bílý s dvojnásobným ocasem, vyplazeným jazykem červeným, s předními před sebe roztaženými tlapami, na zadních nohách k pravé straně se sápající. Znak v privilegiu ze 7. září 1675 vymalovaný se v některých detailech poněkud liší od popisu privilegia: Hradební zeď stojí totiž na trávníku, vrata brány jsou hnědá, poutník je celý oblečen černě. Při znázorňování znaku na budovách apod. se často mechanicky napodobila malba privilegia, nikoli odchylného textu, takže zobecnělo například černé oblečení poutníka. V privilegiu je kromě toho kolem znaku ještě namalována skupina praporců, děl a jiných zbraní a nad ním císař s kurfirsty. O této malbě se dokonce hovoří i v textu privilegia, takže si ji dali Pelhřimovští i na velké pečetidlo, pořízené po vydání privilegia. Přesto je zřejmé, že vlastně o součásti znaku nejde, protože sotva lze za část znaku považovat i zasedání císaře s kurfirsty. Ostatně podobné malby se vyskytují i na jiných privilegiích jen jako ozdobné rámce kolem znaků. Ani zde se těchto maleb už nikdy se znakem neužívalo, kromě jediného zmíněného pečetidla. Dne 2. dubna 1926 požádali Pelhřimovští ministerstvo vnitra ČSR o schválení změny znaku, a to o vypuštění císařského orla a jeho nahrazení malým znakem Československé republiky. Ministerstvo vnitra schválilo výnosem č. 35.594/26 ze dne 11. června 1926 tuto úpravu znaku. Takto změněného znaku se pak užívalo i po okupaci. Když v r. 1960 byl změněn státní znak, nahradili Pelhřimovští automaticky i ve svém znaku malý znak první republiky současnou podobou státního znaku ČSSR, kterého nyní ve znaku města užívají. Je třeba ještě připojit poznámku k podobě věží ve znaku Pelhřimova. Na nejstarší městské pečeti byly věže čtyřhranné se stanovými střechami, ale nakoso postavené, hranou kupředu. Na mladších pečetích bývaly věže čtyřhranné s valbovou střechou, stěnou obrácené k diváku. Leopoldovo privilegium z r. 1675 popisuje a také maluje věže výslovně okrouhlé s nízkými, téměř kupolovými střechami. Přesto se i poté někdy malovaly věže čtyřhranné s valbovou střechou. Tak byly namalovány také na obrazu znaku při jednání o náhradě orla malým státním znakem ČSR, takže se mohl tento obraz pokládat za normu pro další používání věží čtyřhranných. Dnes město Pelhřimov skutečně opět užívá čtyřhranných věží s valbovou střechou.

    Turistické mapy

    Turistické mapy KČT 1:50 000Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    Turistické mapy 1:50 000, KartografieNová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.

    Nová místa


    Kontaktní informace
    Občanské sdružení Zelené srdce
    Mladé Bříště č.2.
    396 01 Humpolec
    Tel: +420 737 768 102
    URL: http://www.zelenesrdce.cz/
    E-mail: zelenesrdce@atlas.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 2765
    Typ místa: sakrální památky
    Podkategorie: kaple
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?2765
    Uveřejněno: 1.1.2005
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 26' 35.33"
    E 15° 14' 08.73"
    Země: Česká republika
    Kraj: Vysočina
    Okres:  Pelhřimov  (PE)
    Obec: Pelhřimov
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.162.181.75)