Rýzmburk

Osek, Riesenburg

2003 ©Aleš Ryvola

Uložit místo: turistická mapa letecká mapa hrad zřícenina volně přístupno Česká Republika Ústecký kraj N 50° 38' 01.78" E 13° 39' 52.98" Uveřejněno: 21.6.2001

oncem první poloviny 13. stol. založil zřejmě král hrad na vrcholu nedaleko obce Osek. Stavbu řídil Boreš z rodu Hrabišiců, který hrad získal do svého držení a roku 1250 se po něm poprvé psal. Stavba rozsáhlého hradu však pokračovala dále a byla dokončena až Boršovým stejnojmenným vnukem na počátku 14. století. Páni z Oseka (či Rýzmberka) seděli na hradě až do roku 1398, kdy jej zadlužený Boreš ml. musel prodat míšeňskému markrabímu Vilémovi a jeho manželce Alžbětě. Jeho potomkům potvrdil držení Oseka jako zástavního statku roku 1422 císař Zikmund.
Českým králům bylo trnem v oku, že významný hrad uvnitř českého území je v cizích rukách, proto se snažili získat jej zpět. Podařilo se to až králi Jiřímu roku 1459, od následujícího roku jej postoupil do zástavního držení svému věrnému přívrženci a častému věřiteli Prokopovi z Rabštejna. Krátce před jeho smrtí (†1472) byl údajně Osek roku 1469 obležen královským vojskem, prokazatelně dobyt byl však až o čtyři roky později (1473), když saským knížatům došla trpělivost s nájezdy Prokopova nástupce Jindřicha z Rabštejna. Knížata Arnošt a Albrecht odevzdali dobytý hrad královně Johance.
Král Vladislav přiměl Jindřicha prodat zástavní osecké zboží Pavlovi Knížeti ze Sulevic. Ještě roku 1488 se páni ze Sulevic psali seděním na Oseku, krátce poté však přesídlili na svou novou tvrz v Duchcově a hrad opustili. Roku 1523 prodal Jan Kaplíř ze Sulevic oseckou zástavu Děpoltovi z Lobkovic, jehož synové o sedm let později získali od krále Ferdinanda Osek do dědičného držení.
Lobkovicové již natrvalo sídlili na tvrzi a později zámku v Duchcově a opuštěný hrad v průběhu 16. století zcela zpustnul. Před polovinou 17. století zdědili duchcovské panství i s pustým hradem Valdštejnové, kterým patřilo až do poloviny 20. století, kdy byl hraběti Karlu Arnoštovi z Valdštejna jeho majetek vyvlastněn.

Na svou dobu rozlehlý hrad se skládal ze čtyř částí seřazených za sebou na vrcholu kopce. Jeho nejvyšší plochu zaujalo přibližně trojúhelné jádro s věžemi při každém nároží. V severním nejchráněnějším to byla nejstarší budova hradu, mírně lichoběžná obytná věž o rozměrech cca 10,5x7 metrů. V jihozápadním nároží to byla čtverhranná věž, ke které bylo od severu přistavěno obytné křídlo a na počátku 14. století podél čelní hradby jádra obdélná kaple zaklenutá dvěma poli více ...