Hrady.cz
Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled od severu
© Jiří Cukr, 08/2014
Graficke pismenko Prohlídka hradu s průvodcem trvá 45 minut. Areál hradu není volně přístupný, mimo otvírací dobu je vstup do areálu hradu přísně zakázán. Vstupné se platí i na vyhlídku (vstup na vyhlídku je na vlastní nebezpečí).
http://www.kosumberk.cz, 13.4. 2013

    turistické

    info 2017
    Vstupné pro dospělé je 60 Kč, děti od 6 let 30 Kč. Prohlídky chodí v celou hodinu od 10 a poslední v 16 hodin. Areál hradu s můžete po zakoupení vstupenky projít sami, s průvodcem můžete do expozice (délka prohlídky asi 30 min). Psi do hradu mohou za poplatek 10 Kč.
    oficiální informace na hradě Košumberk, 15.7. 2017

    historie

    Vznik hradu se předpokládá před rokem 1300. První písemná zmínka je z r. 1318. Hrad byl rodovým sídlem Slavatů z Chlumu a Košumberka, kteří přestavěli gotický hrad v reprezentační renezanční zámek. Po třicetileté válce, kdy slavatovská linie zchudla, se dostal hrad do držení jezuitského řádu a nakonec do držení rodu Thun-Taxisů.
    28.5. 2002
    Košumberk se poprvé připomíná v r. 1318, kdy byl jeho majitelem Ojíř z Košumberka. Ojíř byl snad i zakladatelem hradu. V této době měl hrad pouze palác, který stál na nejvyšším a nejméně přístupném místě hradního návrší. Jeho zdi vynikaly značnou silou. Opevnění hradu se skládalo v této době jen z hradby, zesílené několika baštami, která ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka obepínala palác s věží. K opevnění patřila též dosud zachovalá

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, 10.1. 2009
    Oprava hradu Košumberka ve 20. letech 20. století
    Opravy byly prováděny Družstvem na záchranu hradu Košumberka pod vedením V. V. Jeníčka. Hradní zříceniny byly opravovány od 18. dubna do 30. listopadu 1922. Byla provedena konzervace a dozdění zdí. Vrchní vrstvy dostaly střechovitý sklon, aby voda odtékala. Dále byly zabezpečeny klenby a okenní a dveřní otvory.Dále byly vyčištěny sklepy a postaven vchod a schodiště do odkrytých sklepů. Opravena zeď na hlavním nádvoří. Na střechu purkrabského

    svitek, zdroj: V. V. Jeníček: Košumberská kronika, 13.5. 2014
    Slavatové na Košumberku
    Bratři Diviš (1358–1385), Ješek (1360–1391), Mstislav (1360–1398) a Slavata (1360–1390) zakoupili Košumberk 14. ledna 1372 od Diviše z Popovce. Po té drželi Košumberk bratři Jan (1399–1417), Vilém (1411–11.11.1434, manželka Markéta ze Stráže 1423–po 1449), Beneš (1417–před 1461) a Diviš (1415–asi 1454). V roce 1417 se bratři rozdělili: Jan dostal Chlum, Beneš Podhořany a Vilém s Divišem Košumberk. Vilémovi synové byli Slavata (1454–1494) a Jan

    svitek; Zdroje: August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království čekého–1. díl Chrudimsko; Kolektiv – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy; Milan Mysliveček: Čas hradů v Čechách 3, 3.6. 2014

    pověsti

    Tři zlaté pruty
    Kníže český Vladislav vytrhl proti uherskému králi Štěpánovi, který ohrožoval Moravu. České vojsko vpadlo do Uher a zatlačilo Maďary do roviny. Uherský král Štěpán přišel k Vladislavovi a začal s ním vyjednávati o mír. České vojsko, unavené dlouhými pochody a stálými šarvátkami, si postavilo stany a uložilo se k odpočinku. Netušilo, že má býti obětí zrady, že se Uhři chystají porušiti příměří. Sotvaže Češi odložili zbraně a uložili se k spánku,

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Kacafírek
    V době, kdy sídlil na Košumberku pan Slavata, žil v Chrudimi veselý človíček drobné postavy, věčně usměvavý, jemuž nepřestalo nikdy hráti v očích šibalství. Bratřil se s každým, tykal si s měšťany i urozenými pány, patřil všem, všude byl rád viděn, neboť v těch časech byla nouze o šprým větší nežli o sůl. Můžeme říci, že byl rodným bratrem našeho Kašpárka, jenže byl z masa a kostí a neříkali mu Kašpárek, nýbrž Kacafírek. Pan Slavata, který

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    Bezbariérový, Restaurace, Parkoviště, Suvenýry, Rezervace, Úschovna kol, Samostatné prohlídky
    hrad
    zřícenina
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Pardubický kraj
     Chrudim  (CR)
    Luže

    Další hrady v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Luže

    Místo se nachází v hranicích
    města Luže.
    HistoriePůvodní ves Kamenice byla povýšena na městečko Luži asi ve 14. století. Znak městečka se zřejmě vyvinul z pečetní znamení s erbem vrchnosti, Slavatů z Chlumu; doložen je od r. 1708. V literatuře se vesměs znak Luže popisuje jako stříbrné pruhy na červeném štítě. Přitom se poznamenává, že jde o udělení slavatovského erbu městu, což je nesprávné, protože Slavatové užívají jiných barev. Město samo však užívá tradičně v rozporu s literaturou skutečného slavatovského znaku, totiž pruhů v barvě zlaté a modré. Je zřejmé, že v literatuře se podává a z knihy do knihy přejímá omyl. Na starých pečetích bývají někdy místo tří jen dvě břevna, jak to ostatně vidíme i na některých pečetích pánů z Chlumu.

    Turistické mapy

    Shocart turistické 1:50 000Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Nová místa


    Kontaktní informace
    Hrad Košumberk - správa MÚ Luže
    nám. Plk. Koukala 1
    538 54 Luže
    Tel: 469 672 191; 469 671 101
    URL: http://www.kosumberk.cz
    E-mail: mestskyurad@luze.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 183
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?183
    Uveřejněno: 14.6.2001
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 53' 03.50"
    E 16° 02' 03.60"
    Země: Česká republika
    Kraj: Pardubický kraj
    Okres:  Chrudim  (CR)
    Obec: Luže
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.196.47.128)