Hrady.cz

hrad Levnov

Ketkovský hrad

Levnov - Ketkovský hrad

Graficke pismenko Ketkovský hrad Levnov, situovaný na skalnatých srázech téměř 120 metrů na řekou, byl poměrně rozsáhlý. Ze tří stran měl přirozenou ochranu. Přístup byl pouze od východní strany, ale zde opět z části přirozený příkop byl uměle rozšířen. Brána do hradu byla z východní strany, za ní bylo malé spodní nádvoří. Dosud stojící tři mohutné opěráky držely zeď, chránící spodní nádvoří. Vlastní budova byla situována od východu k západu a byla palácovitého typu. Hrad měl na východní straně široké předhradí a na západní obrannou baštu. Až do roku 1970 nebylo téměř nic známo o vzniku, historii a zkáze tohoto kdysi mohutného hradu. Naproti tomu už přes sto let bylo pro moravské historiky záhadou, kde stával mohutný hrad Levnov, o němž se zachovalo poměrně mnoho zpráv, ale jehož lokalizace upadla v zapomenutí.

 
Graficke pismenko Byl vystavěn na samém počátku vlády Karla IV. Lévou z Levnova, který se po něm psal r. 1358. O dvacet let později se připomíná Oldřich z Levnova a jeho dcery Elška a Anežka. Elška z Levnova se provdala r. 1365 na kralickou tvrz za Jimrama Kralického z Kralic. Dr. Vl. Fialová objevila při archeologickém výzkumu na kralické tvrzi tři neúplné římsové kachle krbu s erbem paní Elšky z Levnova – kolmo postavenými šestizubými hráběmi. Šťastnou náhodou se v Ivančicích, dávném středisku hrnčířů a kamnářů, kde se tyto kachle na objednávku kralické tvrze vyráběly, dochoval jeden kachel celý. Dr. Vl. Voldán pak bádáním ve starých josefínských mapách ve znojemském archívu objevil, že Levnov je totožný s dnešním Ketkovským hradem, což potvrzují i pomístní názvy pozemků, které patřily k mlýnu na řece pod hradem: Levnovská louka, Levnovské pole a Na levnovci. Tím byla stará záhada vyřešena. K hradu zřejmě patřily i nejbližší vesnice Ketkovice, Čučice, Sudice a Rapotice. Rod z Levnova vymřel po meči na rozhraní 14. a 15. století.
 
Graficke pismenko Za sporů a válek mezi markrabími Joštem a Prokopem se na Levnově vystřídalo několik majitelů. V 15. století přešel hrad do majetku pánů z Lipé na Moravském Krumlově. Někdy po bitvě u Lipan, dříve než byl v zemi obnoven právní řád, hrad násilně obsadil Burghart Kienberger s tlupou německých žoldnéřů, kterým Albrecht Rakouský nevyplatil smluvený žold. Kořistili a loupili na vydrancované Moravě, brali ve vesnicích dobytek, obilí a přepadávali kupecké vozy. Zda byl hrad dobit moravskými stavovskými vojsky není doloženo, asi po výkupném žoldnéři odešli. Hrad byl vykoupen od Pertolda z Lipého městy Brnem, Znojmem, Ivančicemi, Třebíčí a Jihlavou. V listopadu 1442 byl zbořen za pomoci poddaných z okolních vesnic, kteří si mohli odvést stavební materiál. V té době již platilo znojemské usnesení moravských stavů z roku 1440 o zbourání loupeživých hradů. Roku 1468 se stává majitelem zřícenin Jindřich V. z Lipého na Moravském Krumlově a roku 1622 po konfiskacích Gundakar z Lichtenštejna. Mylně se uvádělo, že hrad dal postavit klášter třebíčský. Vycházelo se z toho, že Ketkovice již v roce 1101 patřily k zakládajícím osadám kláštera.

Text: historie
27.6. 2003 - Jiří Lysák: Pooslaví a Pojihlaví, přidal Martin KLIMÁNEK


Nahlásit chybu
TOPlist
© Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
RSS, Vaše oblíbená místa, (54.196.213.0)