Biskupice

Pohled z předhradí na jádro hrádku © Roman Řezáč 12/2005

turistická mapa letecká mapa tvrz terénní náznaky volně přístupno Česká Republika Vysočina N 49° 02' 23.34" E 16° 00' 42.36" Uveřejněno: 28.12.2005

eliéf hrádku, postupem věků již však částečně setřelý, se nachází na poměrně úzkém a zalesněném hřebenu, který bezprostředně vybíhá do severozápadního konce obce a končí až nad místní vedlejší silnicí a posledními domy.
Relativně úzký hřeben se skalnatým ukončením nabídl staviteli docela vhodné místo pro stavbu. Severní i jižní strana je chráněna přírodou a poměrně strmé a dostatečně vysoké srázy poskytovaly přiměřenou ochranu. Zužující se hřebínek se směrem na východ svažuje až k již zmíněné místní komunikaci, která snad může využívat uměle vytvořený úvoz. Na této straně, a to ke konci hřebene jen několik metrů nad komunikací je patrná vyvýšenina, oddělená směrem k hrádku patrným příkopem. Mohlo jít snad o strážní místo či první obranou překážku nejasného charakteru.
Na poslední straně, té západní, pokračuje hřeben v úrovní hrádku dál a tato strana byla tedy nejohroženější. První známky v terénu, související s hrádkem lze pozorovat asi 50 m před ním, kde je znatelné přerušení hřebene příčným příkopem. Ten je dnes asi 10 m široký a snad jen 1 m hluboký, navíc částečně zasypaný. Jeho původní rozměry však byly jistě vyšší. Za ním následuje možné předhradí ve tvaru rozšiřujícího se lichoběžníku směrem k hradu. Žádné stopy zástavby na něm nejsou patrné. Z jeho konců vybíhají do stran valy, viditelně původně tvořící okružní příkop pod jádrem hrádku, které mělo snad nepravidelný, spíše obdélníkový tvar. Příkop je však dnes znatelný jen na čelní straně, tedy mezi předhradím a jádrem, kde má dosud snad 15 m šířky a je přes 2 m hluboký v porovnání s předhradím. Na bočních stranách se časem již působením vody a eroze vytratil, i spolu s vnějším valem. Jeho náznak snad s úsekem valu je znát ještě na opačné straně, tedy na východě.
Jádro má rozměry asi 20 x 15m a oproti předhradí je o několik metrů výše a tvoří dnes výrazný kopeček, opět bez známek zástavby. Pouze v severovýchodním rohu je znatelná prohlubeň. Při pohledu z tohoto místa směrem na předhradí se navíc jeví jako pravděpodobné, že zde stálo snad věžovité stavení brány, protože z přehradí za příkopem v této úrovni navazuje snížená terasa, která by jistě byla vhodná pro přístupovou cestu. Potvrzení této domněnky se dá čekat od případného výzkumu, který by stejně tak upřesnil charakter staveb a jejich rozmístění.
Pro případné návštěvníky je potřeba upozornit, že místo je porostlé jak vysokými stromy tak keři. Relativně holá je jen jižní část jádra a ukončení hřebene na východě. Jinak především předhradí a příkop mezi ním a jádrem je doslova džunglí a dá se ji projít těžko i mimo vegetační období a to navíc v permanentním předklonu.



ídlo v Biskupicích si patrně zřídili manové z drobné šlechty, kterým byl místní statek propůjčován olomouckým biskupstvím. Známé je jméno Jaroše, který se po Biskupicích píše roku 1314. O zániku sídla se zatím jen spekuluje, pravděpodobně se tak stalo v 15.století v důsledku vpádů do okolní krajiny.