Choustník

hradní věž a západní průčelí zbytku jižního paláce © Petr Turyna 09/2005

turistická mapa letecká mapa hrad zřícenina přístupno v návštěvních hodinách Česká Republika Jihočeský kraj N 49° 19' 51.55" E 14° 51' 09.31" Uveřejněno: 19.9.2001

houstník, hrad bergfritového typu, vyrostl v nejzápadnější části hřebene s množstvím výrazných skalních masívů v období před rokem 1282, kdy je prve zmíněn jako sídlo Beneše z Choustníka. Čtyřpatrovou hranolovou věž chránila hradba kopírující obvod tohoto skalního útvaru. V jeho západní části byla vystavěna budova paláce na půdorysu cca 20x10m. Zdi naznačující členění jeho interiéru do původních místností se zachovaly dodnes, stejně tak jako klenuté sklepení. Hradní věž byla přístupná právě z paláce, nynější vstup z úrovně nádvoří je až pozdějšího data. Vstupní brána stála otočena k východu, vedl k ní delší pozvola stoupajcí most, jehož pilíře jsou stále patrné.
Perličkou tohoto sídla je fakt, že se jednalo to tzv. dvojhrad – dle smlouvy mezi pány z Choustníka doslova “hrad mezi sebou rozdělený”. Na části východní bašty vzniká nová menší věž, která tak posiluje obranyschopnost proti případnému útoku od východu. K ní přiléhá nová zástavba vedoucí až k již zmíněnému západnímu paláci. Z té se zachovala především severní (nádvorní) zeď, ve které můžeme obdivovat krásné kružbové žulové okno hradní kaple.
Další přestavby se hrad dočkal až za Petra z Rožmberka – i když pod novým majitelem ztrácí rezidenční funkci, není rozhodně opomíjen, sídlí zde purkrabí. Pro posílení východní části hradu se buduje nová hradební zeď. Ta ve své majestátní výšce směřuje až k dalšímu skalnímu suku na východě, odkud se vrací zpět a uzavírá tak nově vzniklé nádvoří. Přístupová cesta z tého strany je nebezpečně pozvolná, je proto třeba stavět předsunuté opevnění. Zajímavé je, že východní část této 200 m dlouhá hradby nemá ochoz s cimbuřím – je podobně jako např. u nymburské fortifikace zakončena pouze strmou stříškou.
Za husitských válek byl rožmberský hrad logickým trnem v oku táboritů, zvláště pak když leží pouhých 15 km daleko od města. Na hradě se usilovně pracuje na zdokonalení opevnění – buduje se parkánová hradba na jihu, východ posilují vystouplé bašty, hloubí se příkopy.
Na dalším ze skalních suků na východě roste předsunutá hranolová věž o hraně cca 10 m, která však byla směrem k hradu otevřená (aby se v ní případně nemohl opevnit nepřítel). Fortifikace hradu byla i dále na východ zesilována zdmi na jednotlivých skalních výstupcích. To vše bylo doplněno od jihu tzv. oborou – rozsáhlým valovým opevněním. Tento prostor sloužil např. jako sídliště vojska.
Nicméně, později se majitelé začínají rychle měnit, koncem 16. stol je hrad veden jako zanedbaný, roku 1614 již jako pustý. Koncem 20. století bylo provedeno poněkud diskutabilní zajištění zříceniny důkladným obetonováním koruny všech zdí.
Choustník je přesto nádherným místem, které je přístupné za nepatrné vstupné. Prohlídku lze spojit z návštěvou nedalekého Kozího hrádku a např. též s výstupem na věž Kotnov – jediný to pozůstatek městského hradu v Táboře.

Hrad založil po roce 1262 Beneš, když získal od krále zdejší zboží výměnou za Poděbrady. Poté se po hradě psal. Jeho potomci v roce 1322 postoupili Choustník Rožmberkům. Tehdy již bylo jeho jádro rozděleno na dvě části. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý. Dispozice je tvořena rozsáhlým předhradím a dvojitým jádrem. Toto členění, které zřejmě nebylo původně zamýšleno, hrad více ...Mezi rytíře, kteří si nejstatečněji počínali před městem Milánem, když k němu přitrhli s udatným králem Vladislavem na pomoc císaři Bedřichu Rudobradému, náležel i Jetřich z Choustníka. Milánští pozorovali odvážné činy Čechů, kteří se přeplavili přes rozvodněnou řeku Adiži a zmocnili se mostu přes ni vedoucího, i pocítili před nimi opravdovou hrůzu. Když si Čechové, tábořící před městskou branou, opékali na rožních těsto, domnívali se, že pekou malé děti, více ...Vladyka Vok, který žil v Čechách za panování knížete Boleslava II., měl dceru Adélu, slynoucí nevšední krásou. Pečoval o ni starostlivě a domníval se, že ji zahrne štěstím, přivede-li jí bohatého, urozeného ženicha. Adéla však byla srdce skromného a vyvolila si chudého Všebora, jenž byl manem (poddaným rytířem) jejího otce. Proto k otcově žalosti odmítla bohatého hraběte, který se ucházel o její ruku. A když se otec zdráhal provdati ji za Všebora, uprchla více ...Choustník chová ve svém lůně mnohá tajemství. Tajuplná je i studna na nádvoří. Kachna, kterou tam vpustili, vyplavala prý z rybníka Jordánu u Tábora. Tajemná jsou na Choustníku podzemní sklepení, v nichž jsou skryty vzácné poklady. Těch pokladů dostává se časem chudákům, úpějícím v nouzi, od záhadných bytostí, jež berou na sebe lidskou podobu. Chudý krejčí ve vsi pod Choustníkem přišel na mizinu. Poněvadž nemohl zaplatiti dluh, hrozilo mu, že mu prodají chalupu více ...Otevírací doba:
V., VI., IX., X.: So, Ne, Svátky
VII., VII.: Denně
9:00 - 17:00

Vstupné symbolických 15Kč

V době kdy je hrad uzavřen, provede skupiny nad 8 osob Mgr. Josef Picek, Choustník č. p. 95