Hrady.cz

hrad Hukvaldy

Hochwald, Hochenwalde
Rozsáhlá zřícenina hradu založeného před rokem 1285 Jindřichem z Příbora a Hukvald. Zpustl po požáru v roce 1762. Mohutná věž dnes slouží jako rozhledna.
Hlavní obrázek místa
Pohled na vnitřní hrad s opevněním.
Vlevo se nachází samotná hmota vysokého vnitřního hradu.
© Jan P. Štěpánek 06/2006
Graficke pismenko Zříceniny kdysi jednoho z největších moravských hradů rozkládající se na dlouhém hřebenu výrazného Hradního kopce. Hukvaldský hrad byl budován postupně v průběhu pěti staletí od konce 13. století až do poloviny 18. století, kdy jeho nepřístupná poloha a míra pohodlí v hradních prostorech zavinila jeho opuštění a postupnou přeměnu v ruinu. Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem přes Hranice, Nový Jičín, Místek (původně Friedeberk), Frýdek a Těšín. Velkou roli hrály Hukvaldy i jako politické, správní a vojenské středisko hukvaldského panství. V současnosti je zřícenina hradu ...
Jan P. Štěpánek, 25.8. 2005

    turistické

    Hrad je přístupný v uvedených návštěvních hodinách, obora je přístupná celoročně. Nejlépe zachovaným objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, která byla v 19. stol. obnovena.
    http://www.janackovyhukvaldy.cz/cz/hrad/, 16.4. 2013

    historie

    Podrobná historie hradu
    Prvopočátky hradu Hukvaldy jsou doposud zahaleny rouškou tajemství. Badatelé se doposud shodují pouze na době jeho vybudování v období 1257–1285, kdy je doložen v písemných pramenech. Hodně o vzniku hradu můžeme odvodit ze samotného jména hradu – Hukvaldy. Je jisté, že dostaly své jméno podle rodového hradu hrabat z Hückeswagenu, který se nachází ve Vestfálsku poblíže Düsseldorfu. V roce 1240 se na Moravě poprvé zmiňuje hrabě Arnold z

    Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku (J. Tichánek a kol.), Jan P. Štěpánek, 26.6. 2004
    Podrobný popis hradu
    Hrad je položen ve směru od severozápadu k jihovýchodu na podlouhlém vrcholovém hřebeni, ohraničeném na obou koncích skalnatými kupami. Nepřístupnost hradu je zdůrazněna strmými svahy spadajícími příkře do údolí. Tvar vrchu byl hlavním faktorem, který ovlivňoval stavební rozvoj hradu a jeho opevňování. K hradu v současnosti vedou dvě cesty. Delší z nich, asfaltová, jde po západním svahu, před plastikou lišky Bystroušky odbočuje doleva a

    Jan P. Štěpánek, info Muzea Beskyd, 25.8. 2005

    pověsti

    Hukvaldský most
    O mostu na hradě Hukvaldy se povídalo, že má kouzelnou moc. Je jen potřeba za úplňku, s láskou v srdci jej třikrát přejít tam a zpět a pak již dotyčného čeká velké bohatství. Samozřejmě, že uchazečů o rychlé zbohatnutí bylo hodně, ale žádnému z nich se jeho sen nevyplnil. Buď byl vyhnán od hradu zbrojnoši anebo ztratil za tmy v hukvaldské oboře odvahu. Štěstí potkalo až skromného pekaře Matyse, který na zlatý poklad ani nepomyslel. To bylo

    http://www.beskydyonline.cz/info/mista_view.asp?id=617, 2.3. 2004
    O zazděném preclíkáři
    Za vlády jednoho z hejtmanů se poddaným vedlo velmi špatně. Pánovi drábi dřeli lidi na robotách a mnohdy je i uvrhli v okovech do hukvaldského vězení. Hejtman byl zlý a nelítostný a ještě k tomu se mu líbila mladá děvčata. Kterou si vyhlédl, musela k němu na hrad a nikdo se mu nesměl vzepřít. Jednou pásla krávu krásná dcera preclikáře Světlíka a kráva se jí zaběhla na panské. Když jí vyháněla, zahlédl ji sám hejtman a okouzlen její krásou,

    http://www.beskydyonline.cz/info/mista_view.asp?id=614, 2.3. 2004
    JAK HUKVALDY KE JMÉNU PŘIŠLY
    Podle místní lidové tradice hrad získal svoje jméno prostřednictvím místních víl, kterým se říkalo "húkalky". Zjevovaly se v okolních lesích a byly spíše žínkami, lesními dryádami. Jejich podoba není známa a obdobně jako "lulkyně" na Valašsku vyluzovaly prapodivné zvuky. Jejich houkání a pokřikovaní děsilo noční chodce, kteří procházeli po cestách vedoucích hukvaldskými lesy. Není známo, že by někoho utancovaly k smrti.
    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    O JASANU NA HUKVALDSKÉM HRADĚ
    Za třicetileté války Švédové oblehli hukvaldský hrad, a i když to ve skutečnosti bylo jinak, podle pověsti nedobytný hrad dobyli. Švédové hrad obléhali jeden týden, druhý, třetí, ale všechny útoky posádky odrazila. Švédové každého rána posádku vyzívali, aby se konečně vzdala. Jinak že podniknou na hrad útok a všechno, co je v něm živého, porubou. Na počátku čtvrtého týdne se švédský velitel rozzlobil a přikázal vojákům, aby hrad ihned dobyli za

    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    JAK SI ČERTI PŘIŠLI PRO HUKVALDSKÉHO PÁNA
    Zle bylo mezi prostým lidem na Hukvaldech za starých časů. Vrchnosti se střídaly, jen robota a hlad zůstávaly. Dlouho a bezmocně hrozili lidé k temné siluetě hukvaldského hradu, než nenáviděný hradní pán zemřel. Jeho duši si prý odnesli satanáši. Ze všech stran se sjelo plno příbuzných a hostů, kteří se těšili na slavný pohřeb, případně na dělení majetku. Hukvaldského pána však nepochovali, potřikrát zem odmítla jeho tělo přijmout. Marně se kněz

    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    O HUKVALDSKÉ LIDOMORNĚ
    V podzemí hukvaldského hradu a také v přízemních prostorách, které jsou dnes v rozvalinách, podle lidové tradice prý bývala kuchyně, koupel, vedle sklady a věznice, mučírna a obávaná lidomorna. K lidomorně se vchází mohutným obloukovitě překlenutým pásem a původně bývala cisternou na vodu. Prý byla hluboká kolem dvaceti metrů a shora se její otvor uzavíral železnými dveřmi. Kolem dna měla malou kamennou lavičku, ke které do železných kruhů

    http://www.janackovy-hukvaldy.cz, 9.2. 2006
    Ruce vystupující ze zdi
    Jistý zlý hukvaldský pán jednou zahlédl na louce u vsi krásnou dívku, dceru chudého poddaného, a zatoužil po ní. Vzkázal tedy, ať mu ji pošlou do hradu. Otec děvčete se však vzbouřil a odpověděl, že pro hukvaldského pána dceru nevychoval. Pán se rozzlobil a dal neposlušného poddaného uvěznit. Ten však ještě před tím odvezl dceru do bezpečí. Otec ani poté, kdy ho spustili do hluboké hladomorny, neprozradil, kam děvče ukryl. Rozezlený pán jej pak

    Marie Šustrová, 26.12. 2006
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    WC, Občerstvení, Parkoviště, Suvenýry, Rezervace, Pronájem prostor, Svatby, Samostatné prohlídky
    hrad
    zřícenina
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Frýdek-Místek  (FM)
    Hukvaldy

    Další hrady v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Hukvaldy

    Odkazy (www strany)

    Hrad Hukvaldy
    Neoficiální stránky hradu, podrobná historie, majitelé, fotogalerie ...
    http://www.hrad-hukvaldy.zde.cz
    Hrad Hukvaldy - oficiální web
    veškeré informace o programech hradu a festivalu Janáčkovy Hukvaldy, otevírací době, historii, pověstech apod...
    http://www.janackovy-hukvaldy.cz
    vložit odkaz

    Turistické mapy

    Shocart turistické 1:50 000Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Nová místa


    Kontaktní informace
    Hrad Hukvaldy
    kastelán Miroslav Holiš
    739 46 Hukvaldy
    Tel: +420 558 699 323, 736 158 748 (kastelán)
    URL: http://www.janackovyhukvaldy.cz/cz/hrad/
    E-mail: miroslav.holis@janackovyhukvaldy.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 157
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?157
    Uveřejněno: 27.9.2001
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 37' 11.90"
    E 18° 13' 45.90"
    Země: Česká republika
    Kraj: Moravskoslezský kraj
    Okres:  Frýdek-Místek  (FM)
    Obec: Hukvaldy
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.198.134.32)