Hrady.cz

hrad Házmburk

Hasenburg, Klapý

Pokladnice na Házmburku.

Graficke pismenko Jedna chudá žena se jednou dozvěděla, že na Zelený čtvrtek se na Házmburku otevírají dveře vedoucí do hradní pokladnice. Aby zmírnila svou bídu čekala tedy se svou dcerkou ve zmíněný den na tom místě celé hodiny; už začínala pochybovat, když se s rachotem objevily a otevřely dveře. Žena rychle vynesla z pokladu co mohla pobrat. Dítě jí následovalo, uvnitř se posadilo na nějaký kámen a jedlo žemli. Žena již vyvlekla nějaké peníze, když k jejímu úleku se dveře s rachotem zavřely. Jak ráda by za dítě zase všechno vrátila! Ve smutku jí uběhl celý rok. Když pak ale na to místo přišla ve stejnou hodinu, našla tam dítě, po celou dobu oplakávané jako mrtvé. Sedělo živo na tom kameni a ještě stále jedlo žemli. ______________________________________________

 
Graficke pismenko Bílá paní. Na Házmburku páslo několik pasáků krávy. Aby si ukrátili chvíli chtěli prozkoumat vnitřek kopce. Všichni s tím byli srozumění mimo jednoho. Na toho však právě padl los. S nesouhlasem se spustil po laně dolů. Až by chtěl být vytažen ven měl zaškubat za lano. Dlouho jim však nedával znamení a ani neodpovídal a tak začali vytahovat provaz sami. Sotva začali tahat spatřili ho přicházet z jiné strany a on jim ukazoval plné hrsti zlata. Vyprávěl: „Když jsem přišel do jeskyně viděl jsem hromady blýskavých zlaťáků a u nich sněhobílou paní. Vyptávala se mně na všechno, vyzvala mne, abych si naplnil kapsy zlatem a pak všechno zmizelo a já se probudil venku na vršku – jako bych předtím usnul“. V té chvíli chtěli najednou dolů všichni, ale nakonec se dohodli, že půjde ten, kterého to prvního napadlo. Ten se však nikdy již nevrátil. ____________________________________________________
 
Graficke pismenko Sklep duchů na Házmburku Jednoho dne odpoledne se z třebenického trhu vracel Michael Strainz, občan libochovický. Když tak kráčel kolem Házmburku tak ho napadlo, aby zas jednou vylezl nahoru na hrad jako to často dělával, když byl mladík. Nemálo se podivil, když na hradě našel otevřený sklep, který tam dříve nikdy nezpozoroval. Kol dokola při stěnách byly uloženy velké výčepní sudy a když otočil jedním kohoutkem začalo vytékat chutné víno. Strainz si hned naplnil dva nové, právě na toto koupené džbány. Když se pak obrátil k odchodu velmi se polekal, protože poblíž schodiště uviděl tři úctyhodné starce sedící u početní tabulky, a jeden z nich na ni právě udělal dvě čárky. Přátelsky k němu promluvili, že si sem může chodit pro víno jak jen často bude chtít, ale nesmí to nikde ani slůvkem prozradit. Toho byl Strainz poslušen a ani žena, ani děti se nikdy nedověděly odkud víno pochází. Tak by se byl mohl dlouho těšit z laciné potěchy. Když však jednou předložil to víno svým přátelům, naléhali na něho tak dlouho, až v opojení své tajemství prozradil. Když potom přesto chtěl opět zajít na hrad pro víno tak mu ve vstupu zabránili oni tři starci. Jeden mu odebral džbány, druhý spočítal čárky na tabulce a třetí mu vyplatil třicet zlaťáků na prkno, za každý džbán jeden. Strainz škemral, pak ztratil vědomí a když se opět probral ležel před hradem na trávě a byla noc. Tu měl vidění: viděl svůj vlastní pohřeb. Zkroušeně došel domů a sen se mu brzy vyplnil. Na jiném místě se můžeme dočíst, že o tom dobrém víně se dověděl libochovický magistrát, páni Strainze vyslýchali a když vše doznal uložili mu, aby jako důkaz pravdy ihned donesl z Házmburku dva džbány takového vína. V libochovické radnici také chovají a na památku smutného konce měšťana ukazují oba džbány. Také se však vypráví, že když muž poprvé ve sklepě duchů naplnil své džbány objevil se tam, za strašného hluku, obr, který smělci hrozil mohutným kyjem. Duch mu odpustil teprve po dlouhých prosbách a dokonce mu svěřil, že, pokud o tom nikomu neřekne, si může odtud nosit víno. Když si však proradný občan zase jednou přišel pro víno srazil ho rozzuřený obr kyjem

Text: pověsti
13.4. 2012 - František Kinař - z knihy Pověsti Litoměřické Župy


Nahlásit chybu
TOPlist
© Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
RSS, Vaše oblíbená místa, (54.224.118.247)