Hrady.cz
Nejvýznamnější stavba Kutné Hory vznikala jako uspokojení representačních potřeb města od konce 14. do poloviny 16. století. Od 17. století do 1773 kostel jesuitské koleje. Na přelomu 19. a 20. století uzavřen novým západním průčelím a regotisován.
Hlavní obrázek místa
chrám sv. Panny Barbory
© Radovan Smokoň 07/2010
Graficke pismenko Katedrála sv. Barbory (patronky horníků), stojící na výrazném ostrohu nad říčkou Vrchlicí, je jednou z vlajkových lodí gotické chrámové architektury Čech. Svůj podpis na ní zanechali přední stavitelé svých dob (Parléřova huť, Matěj Rejsek, Benedikt Rejt, ale např. i Josef Mocker). Atmosféru pětilodní baziliky umocňuje pohybem slunce průběžně měnící se lom slunečních paprsků. Překrásně zaklenuté interiéry s fragmenty pozdně gotické a renesanční malby obsahují mimo jiné sochu Madony v první chórové kapli (80. léta 14. stol.), původní chórové lavice (konec 15. stol.) či kamenný sanktuář (1502). Většina ostatního zařízení je tedy barokní, ale např. hlavní oltář je ...
Mass, Turyna Petr, 3.1. 2004

    historie

    Sv. Barbora v Kutné Hoře
    Stavba farního kostela započala rokem 1388. V první etapě se jí chopila parléřova huť. Ničivé husitské války znamenaly pro výstavbu dlouhé zdržení. Teprve až v osmdesátých letech 15. století se našlo dostatek vůle a peněz pro pokračování. Místní kameník Hanuš se nadále řídil sto let starými parléřovskými projekty. To však bylo poněkud v rozporu s moderním stavitelstvím – proto byl z Prahy přivolán M. Rejsek, který nadále stavbu vedl společně s

    Mass, Turyna Petr, 3.1. 2004

    popis

    Chrám svaté Panny Barbory v Kutné Hoře je jednou ze čtyř staveb v Čechách, provedených podle francouzského katedrálního schematu, tj. jako vícelodní basilika s chórovým ochozem a kaplemi (dále katedrála sv. Víta na Pražském hradě, presbytář kostela sv. Bartoloměje v Kolíně a klášterní kostel Panny Marie v Sedlci). Podélnou osu celé disposice tvoří široká hlavní loď, přecházející na východě ve vysoký chór o stejné šíři a výši (přes obě patra

    Ivan Grisa, 15.9. 2008
    Menu stránky se bude zobrazovat jinak, právě upravujeme...

    sakrální památky
    kostel, chrám
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Středočeský kraj
     Kutná Hora  (KH)
    Kutná Hora

    Další kostely, chrámy v okolí

    Místa v okolí

    vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

    Kutná Hora

    Místo se nachází v hranicích
    města Kutná Hora.
    HistorieMěsto vzniklo z hornických osad asi po r. 1290. Kutná Hora měla svůj znak nepochybně už ve 14. století. Dokazuje to znak namalovaný spolu se znakem pražským a vratislavským na hradě Laufu v Bavorsku v jediné řadě se znaky panskými. Tehdy byl kutnohorský znak velmi jednoduchý. Byla to dvě hornická kladiva nad sebou, jako při práci, tedy dole želízko a na něm mlátek, topůrky k levé straně. Kladiva byla bílá na červeném štítě. Tento původní znak byl asi ještě v předhusitské době polepšen přidáním královské koruny, kterou držel z jedné strany český lev, z druhé orlice. Tento znak, totožný s pečetním znamením, kterého město užívalo už od r. 1347, dostala Kurná Hora pravděpodobně od krále Václava IV. Tvrdí se tak v privilegiu krále Jiříka z 15. prosince 1459, jímž Kutnohorským znak potvrzuje. Znak této druhé fáze sestával tedy ze dvou k sobě navzájem obrácených heraldických zvířat, orlice a lva, která v pazourech držela nahoře korunu a dole zkřížená hornická kladiva. K tomu husitská doba přidala do středu pod korunu zlatý kalich. Nepřidal jej král Jiří, jak se tvrdívá; poprvé se objevuje až r. 1489. Kromě toho asi od doby krále Vladislava II. se ke znaku přidávají také dva horníci jako štítonoši. Jsou oblečeni v bílé perkytli a bílé kukle. Takového znaku užívala pak Kutná Hora až téměř do poloviny 17. století. Dne 9. října 1641 pozměnil císař Ferdinand III. na žádost tamní reakce kutnohorský znak a rozmnožil jeho součásti. Na svisle rozpoltěném štítě, jehož pravá polovina je zlatá a levá červená, je nahoře zlatá císařská koruna a pod ní červený štítek s bílým babenberským břevnem, na němž jsou zlatá písmena F III. V dolní části štítu jsou dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a četnými železy, pod nimi tři bílé vrchy, střední vyšší, postranní nižší. V pravé polovině štítu je černá císařská orlice se zlatým jazykem a nohama a zlatou korunou na hlavě. V levé polovině je bílý český lev se zlatou korunou na hlavě. Tento lev se v textu privilegia blíž nepopisuje, v malovaném znaku má však ocas jediný, jenom na konci nepatrně rozdvojený. V pozdějších erbech, provedených během 18. a 19. století, se však užívalo lva zřetelně o dvou ocasech. Štítonoši a strážci štítu jsou ve Ferdinandově privilegiu čtyři. Ve spodní části je po prsa viditelný bíle oděný horník, který drží celý štít na ramenou a přidržuje jej rozpaženýma rukama. Na pravé straně je personifikace Naděje, oděná v suknici barvy bílé, v zeleném zlaté zdobeném plášti a fialovém přehozu, po levé straně je Víra se zlatým křížem v levé ruce a s oděvem vespod pestrým, bílo-modro-červeným, navrch s červeným, zeleně podloženým pláštěm. Nad štítem je sv. Barbora s korunou na hlavě, v šatě barvy modré a v plášti fialovém a zlatém; pravou rukou přidržuje štít, v levé drží svůj atribut, okrouhlou věž bílé barvy se třemi okny, dvěma nad jedním, a s červenou střechou nad ochozem se třemi arkýři. V r. 1920 požádali Kutnohorští o změnu tohoto znaku z r. 1641 a odstranění jeho habsburských symbolů. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 7. listopadu 1922, č. 24.229/20 a z 15. září 1926, č. 40487/26 a Zemská správa politická výnosem ze dne 26. září 1926, č. 367046 vyhověly jejich přání a schválily, aby se město vrátilo ke svému znaku z 15. století s husitským kalichem. Stalo se tak však bez štítonošů, kteří nebyli asi považováni za přímou součást znaku.

    Odkazy (www strany)

    Turistické mapy

    Shocart turistické 1:50 000Turistické mapy Shocart 1:50 000.
    Cykloturistické mapy, KartografieMapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    Turistické mapy 1:50 000, KartografieNová edice přehledných turistických map 1:50 000 z Kartografie Praha.

    Nová místa


    Kontaktní informace
    Kutná Hora - chrám sv. Barbory
    Arciděkanský úřad
    Jakubská 1
    284 01 Kutná Hora
    Tel: 327 512 115 (fara)
    URL: http://www.kutnohorsko.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 1447
    Typ místa: sakrální památky
    Podkategorie: kostel, chrám
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?1447
    Uveřejněno: 3.1.2004
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 56' 41.60"
    E 15° 15' 48.60"
    Země: Česká republika
    Kraj: Středočeský kraj
    Okres:  Kutná Hora  (KH)
    Obec: Kutná Hora
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

    Upravit
    Nahlásit chybu
    TOPlist
    © Copyright 1995-2017 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    RSS, Vaše oblíbená místa, (54.162.250.227)