Přihlásit

Registrovat Žádost o heslo

Tisk informací místa

kostel sv. Panny Barbory

Aktualizovat informace

Návštěvní foto kniha

13.4.2011
kostel sv. Panny Barbory

Prohlédněte si video

Sv.Barbora

© Hana Kubikova 05/2004

sakrální památky
kostel, chrám
zachovalý
přístupno v návštěvních hodinách

Česká republika
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kutná Hora (KH)
Obec: Kutná Hora

	mapa mĂst v okolĂ
	leteckĂˇ mapa

atedrála sv. Barbory (patronky horníků), stojící na výrazném ostrohu nad říčkou Vrchlicí, je jednou z vlajkových lodí gotické chrámové architektury Čech. Svůj podpis na ní zanechali přední stavitelé svých dob (Parléřova huť, Matěj Rejsek, Benedikt Rejt, ale např. i Josef Mocker). Atmosféru pětilodní baziliky umocňuje pohybem slunce průběžně měnící se lom slunečních paprsků. Překrásně zaklenuté interiéry s fragmenty pozdně gotické a renesanční malby obsahují mimo jiné sochu Madony v první chórové kapli (80. léta 14. stol.), původní chórové lavice (konec 15. stol.) či kamenný sanktuář (1502). Většina ostatního zařízení je tedy barokní, ale např. hlavní oltář je neogotická kopie. Ze stejné doby (z konce 19. stol.) pochází západní průčelí a také "původní" stanová střecha. Koncem minulého tisíciletí se katedrála ocitla ve velmi špatném stavu, s generální rekonstrukcí se začlo (až) v červenci roku 2003. Práce mají trvat několik let.

Od chrámu je překrásný výhled do parkově upraveného údolí pod relikty městského opěvnění, nad nímž se vypínají budovy tzv. Hrádku, Vlašského dvora a nepřehlídnutelná věž kostela sv. Jakuba. Pozorný návštěvník za dobré viditelnosti ve větší vzdálenosti rozezná sedlecký klášter, ba dokonce i zámek Kačina.

Mass, Turyna Petr, 3.1. 2004

Sv. Barbora v Kutné Hoře

Stavba farního kostela započala rokem 1388. V první etapě se jí chopila parléřova huť. Ničivé husitské války znamenaly pro výstavbu dlouhé zdržení. Teprve až v osmdesátých letech 15. století se našlo dostatek vůle a peněz pro pokračování. Místní kameník Hanuš se nadále řídil sto let starými parléřovskými projekty. To však bylo poněkud v rozporu s moderním stavitelstvím – proto byl z Prahy přivolán M. Rejsek, který

více ...

Mass, Turyna Petr, 3.1. 2004

Chrám svaté Panny Barbory v Kutné Hoře je jednou ze čtyř staveb v Čechách, provedených podle francouzského katedrálního schematu, tj. jako vícelodní basilika s chórovým ochozem a kaplemi (dále katedrála sv. Víta na Pražském hradě, presbytář kostela sv. Bartoloměje v Kolíně a klášterní kostel Panny Marie v Sedlci). Podélnou osu celé disposice tvoří široká hlavní loď, přecházející na východě ve vysoký chór

více ...

Ivan Grisa, 15.9. 2008

Nejvýznamnější stavba Kutné Hory vznikala jako uspokojení representačních potřeb města od konce 14. do poloviny 16. století. Od 17. století do 1773 kostel jesuitské koleje. Na přelomu 19. a 20. století uzavřen novým západním průčelím a regotisován.

Místa v okolí

0.1 km

0.2 km

0.3 km

0.3 km

0.4 km

0.5 km

0.5 km

0.5 km

kostel sv. Jana Nepomuckého

0.5 km

Vysokokostelská škola

0.5 km

kostel sv. Jakuba

0.6 km

pomník Karla Havlíčka Borovského

0.6 km

kostel sv. Bartoloměje

0.6 km

Kamenný dům

0.7 km

Sankturinovský dům

0.7 km

městské opevnění

0.7 km

sbor Českobratrské církve evangelické

0.7 km

dům čp. 507 (Tylův, U zlatého hřebene)

0.8 km

klášter voršilek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

0.8 km

kaple Nejsvětější Trojice

0.9 km

kostel Panny Marie na Náměti

1.0 km

kostel Všech svatých

1.0 km

cukrovar

1.2 km

kostel Nejsvětější Trojice

1.9 km

Stříbrné doly

2.5 km

kostnice

2.5 km

klášter cisterciáků Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

3.0 km

kostel Nanebevzetí Panny Marie

3.5 km

kostel sv. Vavřince

3.7 km

kostel sv. Jana Křtitele

3.8 km

4.1 km

4.4 km

4.5 km

4.8 km

4.8 km

4.9 km

5.1 km

5.3 km

kostel Narození Panny Marie

5.3 km

kostel sv. Vavřince

5.3 km

Vysoká

5.4 km

kaple sv. Jana Křtitele

5.4 km

5.4 km

5.5 km

5.6 km

5.7 km

6.0 km

6.0 km

kostel sv. Jana Křtitele

6.0 km

kostel sv. Petra a Pavla

6.1 km

Úmonín

6.1 km

Kluky

6.1 km

kostel Navštívení Panny Marie

6.8 km

6.9 km

6.9 km

7.0 km

7.2 km

7.2 km

7.3 km

7.3 km

8.0 km

8.0 km

8.3 km

8.5 km

8.6 km

8.6 km

8.7 km

8.8 km

8.8 km

9.2 km

9.6 km

kostel sv. Jana Křtitele

9.6 km

zvonice u kostela sv. Alžběty

9.6 km

Husův sbor a pomník

9.7 km

vodárenská věž

9.8 km

kostel sv. Martina

9.8 km

kostel sv. Petra a Pavla

9.9 km

evangelický kostel

9.9 km

synagoga

9.9 km

kostel Nanebevzetí Panny Marie

9.9 km

klášter kapucínů s kostelem Nejsvětější Trojice

9.9 km

kostnice u kostela sv. Bartoloměje

9.9 km

městské muzeum a knihovna

9.9 km

radnice

9.9 km

Žáky

10.0 km

Žáky - stará tvrz

10.0 km

kostel sv. Bartoloměje

10.0 km

zvonice u kostela sv. Bartoloměje

10.0 km

zvonice u kostela Nanebevzetí Panny Marie

10.0 km

10.1 km

10.1 km

10.1 km

10.2 km

10.2 km

10.2 km

10.2 km

10.2 km

10.2 km

10.3 km

10.3 km

Kutná Hora

MĂsto se nachĂˇzĂ v hranicĂch
mÄ›sta Kutná Hora.

kostnice

Stříbrné doly

Hrádek

Vlašský dvůr

klášter cisterciáků Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Kamenná kašna

kostel sv. Jana Nepomuckého

kostel sv. Jakuba

kaple Božího Těla

klášter voršilek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

jesuitská kolej

kostel sv. Jana Křtitele

Kamenný dům

Sankturinovský dům

kostel Panny Marie na Náměti

kostel sv. Štěpána

kostel Nejsvětější Trojice

kostel sv. Bartoloměje

kaple Nejsvětější Trojice

Vysokokostelská škola

městské opevnění

kostel Všech svatých

kostel sv. Vavřince

mariánský sloup

synagoga/Husův dům

sbor Českobratrské církve evangelické

pomník Karla Havlíčka Borovského

cukrovar

dům čp. 507 (Tylův, U zlatého hřebene)

HistorieMěsto vzniklo z hornických osad asi po r. 1290. Kutná Hora měla svůj znak nepochybně už ve 14. století. Dokazuje to znak namalovaný spolu se znakem pražským a vratislavským na hradě Laufu v Bavorsku v jediné řadě se znaky panskými. Tehdy byl kutnohorský znak velmi jednoduchý. Byla to dvě hornická kladiva nad sebou, jako při práci, tedy dole želízko a na něm mlátek, topůrky k levé straně. Kladiva byla bílá na červeném štítě. Tento původní znak byl asi ještě v předhusitské době polepšen přidáním královské koruny, kterou držel z jedné strany český lev, z druhé orlice. Tento znak, totožný s pečetním znamením, kterého město užívalo už od r. 1347, dostala Kurná Hora pravděpodobně od krále Václava IV. Tvrdí se tak v privilegiu krále Jiříka z 15. prosince 1459, jímž Kutnohorským znak potvrzuje. Znak této druhé fáze sestával tedy ze dvou k sobě navzájem obrácených heraldických zvířat, orlice a lva, která v pazourech držela nahoře korunu a dole zkřížená hornická kladiva. K tomu husitská doba přidala do středu pod korunu zlatý kalich. Nepřidal jej král Jiří, jak se tvrdívá; poprvé se objevuje až r. 1489. Kromě toho asi od doby krále Vladislava II. se ke znaku přidávají také dva horníci jako štítonoši. Jsou oblečeni v bílé perkytli a bílé kukle. Takového znaku užívala pak Kutná Hora až téměř do poloviny 17. století. Dne 9. října 1641 pozměnil císař Ferdinand III. na žádost tamní reakce kutnohorský znak a rozmnožil jeho součásti. Na svisle rozpoltěném štítě, jehož pravá polovina je zlatá a levá červená, je nahoře zlatá císařská koruna a pod ní červený štítek s bílým babenberským břevnem, na němž jsou zlatá písmena F III. V dolní části štítu jsou dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a četnými železy, pod nimi tři bílé vrchy, střední vyšší, postranní nižší. V pravé polovině štítu je černá císařská orlice se zlatým jazykem a nohama a zlatou korunou na hlavě. V levé polovině je bílý český lev se zlatou korunou na hlavě. Tento lev se v textu privilegia blíž nepopisuje, v malovaném znaku má však ocas jediný, jenom na konci nepatrně rozdvojený. V pozdějších erbech, provedených během 18. a 19. století, se však užívalo lva zřetelně o dvou ocasech. Štítonoši a strážci štítu jsou ve Ferdinandově privilegiu čtyři. Ve spodní části je po prsa viditelný bíle oděný horník, který drží celý štít na ramenou a přidržuje jej rozpaženýma rukama. Na pravé straně je personifikace Naděje, oděná v suknici barvy bílé, v zeleném zlaté zdobeném plášti a fialovém přehozu, po levé straně je Víra se zlatým křížem v levé ruce a s oděvem vespod pestrým, bílo-modro-červeným, navrch s červeným, zeleně podloženým pláštěm. Nad štítem je sv. Barbora s korunou na hlavě, v šatě barvy modré a v plášti fialovém a zlatém; pravou rukou přidržuje štít, v levé drží svůj atribut, okrouhlou věž bílé barvy se třemi okny, dvěma nad jedním, a s červenou střechou nad ochozem se třemi arkýři. V r. 1920 požádali Kutnohorští o změnu tohoto znaku z r. 1641 a odstranění jeho habsburských symbolů. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 7. listopadu 1922, č. 24.229/20 a z 15. září 1926, č. 40487/26 a Zemská správa politická výnosem ze dne 26. září 1926, č. 367046 vyhověly jejich přání a schválily, aby se město vrátilo ke svému znaku z 15. století s husitským kalichem. Stalo se tak však bez štítonošů, kteří nebyli asi považováni za přímou součást znaku.

Odkazy (www strany)

chrám na stránkách 'Zmizelá Kutná Hora'
http://www.zmizelakutnahora.cz/cs/archiv/10-Chram-sv-Barbory/

Farnosti došly peníze na opravu kutnohorského chrámu sv. Barbory (iDnes)
http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?c=A100122_1322587_domaci_itu

vložit odkaz

Turistické mapy

Shocart turistické 1:50 000

Turistické mapy Shocart 1:50 000.

23 Střední Posázaví, Kutná Hora

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

Edice Kartografie

13 Posázaví

Nová místa

kašna se sochou sv. Markéty

gloriet Klobouk

kostel Všech svatých

Křížová hora u Červené Vody

kašna se sochou Siléna

Krudum

Kontaktní informace
Kutná Hora - chrám sv. Barbory
Arciděkanský úřad
Jakubská 1
284 01 Kutná Hora
Tel: 327 512 115 (fara)
URL: http://www.kutnohorsko.cz

Základní informace místa
ID místa: 1447
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
Odkaz: http://www.hrady.cz/?1447
Uveřejněno: 3.1.2004

Geolokace místa

WGS84	N 49° 56' 41.60"
	E 15° 15' 48.60"

Země: Česká republika
Kraj: Středočeský kraj
Okres: Kutná Hora (KH)
Obec: Kutná Hora

Upravit

Nahlásit chybu