Hrady.cz
Přihlásit
Přihlášení na server
e-mail:
heslo:
Registrovat Žádost o heslo

kostel, chrám kostel sv. Panny Barbory

Návštěvní foto kniha
13.4.2011
kostel sv. Panny Barbory
Hladat na mapě
Hlavní obrázek místa
Sv.Barbora
© Hana Kubikova 05/2004
 
sakrální památky
kostel, chrám
zachovalý
přístupno v návštěvních hodinách
Česká republika
Kraj: Středočeský kraj
Okres:  Kutná Hora  (KH)
Obec: Kutná Hora
ČR
Katedrála sv. Barbory (patronky horníků), stojící na výrazném ostrohu nad říčkou Vrchlicí, je jednou z vlajkových lodí gotické chrámové architektury Čech. Svůj podpis na ní zanechali přední stavitelé svých dob (Parléřova huť, Matěj Rejsek, Benedikt Rejt, ale např. i Josef Mocker). Atmosféru pětilodní baziliky umocňuje pohybem slunce průběžně měnící se lom slunečních paprsků. Překrásně zaklenuté interiéry s fragmenty pozdně gotické a renesanční malby obsahují mimo jiné sochu Madony v první chórové kapli (80. léta 14. stol.), původní chórové lavice (konec 15. stol.) či kamenný sanktuář (1502). Většina ostatního zařízení je tedy barokní, ale např. hlavní oltář je neogotická kopie. Ze stejné doby (z konce 19. stol.) pochází západní průčelí a také "původní" stanová střecha. Koncem minulého tisíciletí se katedrála ocitla ve velmi špatném stavu, s generální rekonstrukcí se začlo (až) v červenci roku 2003. Práce mají trvat několik let.
Od chrámu je překrásný výhled do parkově upraveného údolí pod relikty městského opěvnění, nad nímž se vypínají budovy tzv. Hrádku, Vlašského dvora a nepřehlídnutelná věž kostela sv. Jakuba. Pozorný návštěvník za dobré viditelnosti ve větší vzdálenosti rozezná sedlecký klášter, ba dokonce i zámek Kačina.
Mass, Turyna Petr, 3.1. 2004


Sv. Barbora v Kutné Hoře
Stavba farního kostela započala rokem 1388. V první etapě se jí chopila parléřova huť. Ničivé husitské války znamenaly pro výstavbu dlouhé zdržení. Teprve až v osmdesátých letech 15. století se našlo dostatek vůle a peněz pro pokračování. Místní kameník Hanuš se nadále řídil sto let starými parléřovskými projekty. To však bylo poněkud v rozporu s moderním stavitelstvím – proto byl z Prahy přivolán M. Rejsek, kterývíce informacívíce ...
Mass, Turyna Petr, 3.1. 2004

Chrám svaté Panny Barbory v Kutné Hoře je jednou ze čtyř staveb v Čechách, provedených podle francouzského katedrálního schematu, tj. jako vícelodní basilika s chórovým ochozem a kaplemi (dále katedrála sv. Víta na Pražském hradě, presbytář kostela sv. Bartoloměje v Kolíně a klášterní kostel Panny Marie v Sedlci). Podélnou osu celé disposice tvoří široká hlavní loď, přecházející na východě ve vysoký chórvíce informacívíce ...
Ivan Grisa, 15.9. 2008


Nejvýznamnější stavba Kutné Hory vznikala jako uspokojení representačních potřeb města od konce 14. do poloviny 16. století. Od 17. století do 1773 kostel jesuitské koleje. Na přelomu 19. a 20. století uzavřen novým západním průčelím a regotisován.

Místa v okolí

vybrat řazenívybrat řazenívybrat řazení

Kutná Hora

Místo se nachází v hranicích
města Kutná Hora.
HistorieMěsto vzniklo z hornických osad asi po r. 1290. Kutná Hora měla svůj znak nepochybně už ve 14. století. Dokazuje to znak namalovaný spolu se znakem pražským a vratislavským na hradě Laufu v Bavorsku v jediné řadě se znaky panskými. Tehdy byl kutnohorský znak velmi jednoduchý. Byla to dvě hornická kladiva nad sebou, jako při práci, tedy dole želízko a na něm mlátek, topůrky k levé straně. Kladiva byla bílá na červeném štítě. Tento původní znak byl asi ještě v předhusitské době polepšen přidáním královské koruny, kterou držel z jedné strany český lev, z druhé orlice. Tento znak, totožný s pečetním znamením, kterého město užívalo už od r. 1347, dostala Kurná Hora pravděpodobně od krále Václava IV. Tvrdí se tak v privilegiu krále Jiříka z 15. prosince 1459, jímž Kutnohorským znak potvrzuje. Znak této druhé fáze sestával tedy ze dvou k sobě navzájem obrácených heraldických zvířat, orlice a lva, která v pazourech držela nahoře korunu a dole zkřížená hornická kladiva. K tomu husitská doba přidala do středu pod korunu zlatý kalich. Nepřidal jej král Jiří, jak se tvrdívá; poprvé se objevuje až r. 1489. Kromě toho asi od doby krále Vladislava II. se ke znaku přidávají také dva horníci jako štítonoši. Jsou oblečeni v bílé perkytli a bílé kukle. Takového znaku užívala pak Kutná Hora až téměř do poloviny 17. století. Dne 9. října 1641 pozměnil císař Ferdinand III. na žádost tamní reakce kutnohorský znak a rozmnožil jeho součásti. Na svisle rozpoltěném štítě, jehož pravá polovina je zlatá a levá červená, je nahoře zlatá císařská koruna a pod ní červený štítek s bílým babenberským břevnem, na němž jsou zlatá písmena F III. V dolní části štítu jsou dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a četnými železy, pod nimi tři bílé vrchy, střední vyšší, postranní nižší. V pravé polovině štítu je černá císařská orlice se zlatým jazykem a nohama a zlatou korunou na hlavě. V levé polovině je bílý český lev se zlatou korunou na hlavě. Tento lev se v textu privilegia blíž nepopisuje, v malovaném znaku má však ocas jediný, jenom na konci nepatrně rozdvojený. V pozdějších erbech, provedených během 18. a 19. století, se však užívalo lva zřetelně o dvou ocasech. Štítonoši a strážci štítu jsou ve Ferdinandově privilegiu čtyři. Ve spodní části je po prsa viditelný bíle oděný horník, který drží celý štít na ramenou a přidržuje jej rozpaženýma rukama. Na pravé straně je personifikace Naděje, oděná v suknici barvy bílé, v zeleném zlaté zdobeném plášti a fialovém přehozu, po levé straně je Víra se zlatým křížem v levé ruce a s oděvem vespod pestrým, bílo-modro-červeným, navrch s červeným, zeleně podloženým pláštěm. Nad štítem je sv. Barbora s korunou na hlavě, v šatě barvy modré a v plášti fialovém a zlatém; pravou rukou přidržuje štít, v levé drží svůj atribut, okrouhlou věž bílé barvy se třemi okny, dvěma nad jedním, a s červenou střechou nad ochozem se třemi arkýři. V r. 1920 požádali Kutnohorští o změnu tohoto znaku z r. 1641 a odstranění jeho habsburských symbolů. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 7. listopadu 1922, č. 24.229/20 a z 15. září 1926, č. 40487/26 a Zemská správa politická výnosem ze dne 26. září 1926, č. 367046 vyhověly jejich přání a schválily, aby se město vrátilo ke svému znaku z 15. století s husitským kalichem. Stalo se tak však bez štítonošů, kteří nebyli asi považováni za přímou součást znaku.

Odkazy (www strany)

Turistické mapy

Shocart turistické 1:50 000Turistické mapy Shocart 1:50 000.

Nová místa


Kontaktní informace
Kutná Hora - chrám sv. Barbory
Arciděkanský úřad
Jakubská 1
284 01 Kutná Hora
Tel: 327 512 115 (fara)
URL: http://www.kutnohorsko.cz
Základní informace místa
ID místa: 1447
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
Odkaz: http://www.hrady.cz/?1447
Uveřejněno: 3.1.2004
Geolokace místa
WGS84   N 49° 56' 41.60"
E 15° 15' 48.60"
Země: Česká republika
Kraj: Středočeský kraj
Okres:  Kutná Hora  (KH)
Obec: Kutná Hora
Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg del.icio.us

Upravit
TOPlist
© Copyright 1995-2014 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
RSS, Zápisník, Vypni reklamu, (54.166.33.25)