Hrady.cz
Přihlásit
Přihlášení na server
e-mail:
heslo:
Registrovat Žádost o heslo
Pondělí, 24. listopad 2014. Svátek slaví Emílie, zítra Kateřina
Nová místa
dům U kamenného sloupu dům U kamenného sloupu
Hradčany (část)
Hl.m.Praha
Autor: © Milan Caha 11/2014
[Zapisnik] Otevřít stránku místa Odeslat mailem pohlednici
Barokní dům z roku 1706 vznikl přestavbou staršího, renesančního objektu. Barokní je i sloup se soškou Panny Marie a štuková poprsí Luny a Slunce, připomínající majitele domu, barokního malíře Karla Lunu. V současné době je v objektu Galerie Josefa Sudka, který zde nějakou dobu žil.
Reklama
Podle krajů

Praha Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Olomoucký Pardubický Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Vysočina Jihočeský Plzeňský Středočeský
Pozice míst na mapě kraje slouží pro snadný přehled o rozmístění jednotlivých typů míst.
Místa podle typu
Kniha návštěv
23.11.2014
kostel sv. Ondřeje
23.11.2014
kostel sv. Ondřeje

Hrady a zámky České republiky

A další turisticky, historicky nebo jinak zajímavá místa na území ČR a také ubytování v jejich okolí.

Nevíte kam? ..inspirujte se kliknutím na mapě.
Propagujte své místo se serverem Hrady.cz
Banner Vám vyrobíme a zašleme zdrama
Chcete-li propagovat své místo a současně zviditelnit server Hrady.cz , vyrobíme pro vás banner k venkovnímu zavěšení.  Na banneru je dominantní obrázek s vaším místem případně s jakýmkoliv jiným a hlavním QR kódem, který návštěvníkovi otevře vámi zvolenou URL adresu. Součástí jsou pak ještě 3 QR odkazy na další místa v okolí nebo libovolná dle vašeho výběru. Jak takový banner vypadá se ... více»

Rozhodněte o podobě vyhlídky na hradě Zlenice
Rozhodněte o vyhlídce která bude vystavěna ve věži zříceniny hradu Hláska. Vstupte do krátké ankety (max 2minuty) a vyberte si ze čtyř možností a ovlivněte tak další osud hradu.   Vstoupit do ankety více»

Demolice cenné textilní továrny ve Frýdku
Město Frýdek brzy přijde o další ze svých dominant
Město Frýdek brzy přijde o další ze svých dominant. Tentokrát se nejedná o rozporuplnou architekturu 80. let 20. století, jako tomu bylo v případě nedávno zdemolované Víceúčelové sportovní haly, ale o historicky i architektonicky cenný objekt bývalé textilní přádelny, známé mezi obyvateli Frýdku a Místku jako Slezan „sedmička“. Objekt bývalé přádelny lnu na Nádražní ulici ve Frýdku, se ... více»

Nově vložené obrázky k již existujícím místům
Komentáře, diskuse
pseudobarokní kaplička
Poloha obce Zahrádka: Obec Zahrádka není severovýchodně od Milevska , jak uvádí autor , ale naopak 11 km severozápadně a to skoro na dohled od Žďákovského mostu přes Vltavu. Doporučuji redakci vyobrazit na titulní stranu serveru směrovou růžici s vyobrazením světových stran - opakované chyby nejsou nejsou dobrou vizitkou historicky zeměpisného serveru.
Bukov
Kniha - Jaroslav Sadílek 2014: O Bukovu - Lísku vyšla samostatná publikace od J. Sadílka, avšak osobně tuto knihu příliš nedoporučuji. Nelíbí se mi metodika práce tohoto autora. Metaforicky si představte scénu, kdy on na tabuli napíše zadání příkladu, pak nic a pak napíše výsledek. Své názory často ničím nepodkládá. Například píše (str. 21), že hrady na Bobrůvce souvisí spíše s místní komunikací než se šlechtickým vlastnictvím, čemuž prý odpovídá stavební charakter - nedozvíme se však jaký stavební charakter. Také nebere v potaz, že údolími vodotečí vedly ve středověku cesty jen málokdy (kvůli vlhkému terénu) a taky evidentně nebere v potaz dobu vzniku hradů na Bobrůvce (Loučce). Naopak jejich koncentrace kvůli jednomu účelu - hlídání jedné stezky, je naprosto nelogická. Sadílek se svými názory často vrací do romantických dob staršího bádání, ovšem své názory korunuje úplně zbytečnými frázemi \"na základě nejnovějších poznatků...\". Ovšem jakých poznatků, to se už čtenář opět nedozví!!! A autor těmito frázemi nešetří. Nepochopitelné je též zpochybňování predikátu Demetria z Bukova právě k tomuto hradu. Nevím, jak si autor představuje situaci, kdy víme, že hrad v roce 1285 existuje (vznikl určitě dříve) a téhož roku se pod tímto názvem uvádí šlechtic, který může dle Sadílka sídlit v Bukově na nějaké dvorci (??). Naprostou hypotetičnost a nelogickou podstatu tohoto tvrzení netřeba dokládat. Existence dvorce je neprokázaná. Navíc kdo by tedy vlastnil hrad? Někdo úplně jiný? Zcela hypotetická je pak konstrukce, že Demetrius tu sedí jako purkrabí královského hradu kontrolujícího těžbu. Je hezké, že do publikace soustředil mnoho obrazového materiálu, bohužel většinou jen pasivně převzatého. Nedal si práci, aby zhotovil přehledný plánek s vyznačením případných stavebních fází, neboť složitější zástavba patrně svědčí o komplikovanějším stavebním vývoji. Rekonstrukce na str. 87 postrádá i zcela základní severku! Co na tom, že je na konci mnoho fotografií? Ty si ostatně můžeme prohlédnout i na zdejším serveru. Je také vtipné, jak se autor tu a tam ohání archeologickými nálezy, když vlastní archeologii neuznává (!). Pakliže se v knize neustále ohání frázemi typu \"odbornější přístup podmíněný fakty a vědeckými analýzami\", jeho další práce toto popírá, protože Sadílek tu pracuje s vysloveně vykonstruovanými modely a často si vybírá jen \"fakta\", která se mu hodí do krámu a není schopen přijmout i jiné varianty možností. Tomu se při četbě prostě neubráním. Kritizuje dataci kamenických článků, sám však neuvádí důvody starší datace. Pokud si autor myslí, že lze některé prvky se skálopevnou platností datovat jen do časově vyhraněného období, pak i toto svědčí o jeho přístupu a neznalosti metod datace a kritického přístupu k ní! Následně píše (str. 86), že Demetrius se psal dříve po Tasově - kéž by autor přiložil citaci, abychom byli moudřejší. Autor často prostě vůbec nepodkládá své závěry citacemi - na str. 89 píše, že vazba budování hradů na dolování je jižně a západně od našich zemí průkazně doložitelná - a kde je citace? Opět nikde. Na mysl se tak vkrádá slůvko \"samoúčelnost\". Otázka - jsou stopy dolování u Bukova natolik rozsáhlého charakteru, aby zeměpánovi stálo za to vystavět tu hrad? Ani touto otázkou se Sadílek nezabývá, resp. nad ní nepřemýšlí. Stačí mu, že v okolí existují doklady těžby a hotovo - hrad je podle něj zeměpanský a souvisí s těžbou. Už ho vůbec nezajímá, z jaké doby pozůstatky po dolování pochází! Jestli se dají v okolí identifikovat sídliště horníků, příp. nějaká infrastruktura. Stejně jako se mně, jako čtenáři, opravdu nelíbí Sadílkovo otírání se o kolegy z \"branže\" (zejména M. Plačka). Tento pán opravdu moc slušnosti nepobral. Knize se určitý přínos nedá upřít (snaha o odlišný pohled se vždy cení), nicméně ji hodnotím spíše záporněji - a to v souvislosti se zvláštní prací tohoto autora, který trpí stihomamem, že všichni kolem mají oficiální mustr historického vývoje a co do něj nezapadá, to vyloučí (což v knize několikrát uvádí!). A Sadílek jako jediný nezávislý vykupitel plně vědeckého bádání všechny utvrzuje o jejich zabedněnosti. Nene, v tomto se mi kniha opravdu nelíbí, ačkoli souvislost založení hradu s dolování není vůbec špatná myšlenka.
Solca
Honeger: Dobrý den, se sestrou pátráme po prarodičích, kteří údajně žili v části obce Solca, říkalo se tam u Honegera. Číslo popisné bohužel neznáme. Jmenovali se Kulovi (Josef, roč. 1881 a Marta roč. 1886). Měli tři děti, Leonarda, Martu a Marii (naši babičku). Pradědeček nějakou dobu pracoval jako kočí u pana hraběte. Najde se prosím někdo, kdo by nám mohl blíže určit polohu, kde asi bydleli??? Žádný z žijících příbuzných (včetně babičky) už si to nepamatuje. Děkuji, Štěpánka Housarová, roz. Kalužová
Spolupracující, partneři serveru
e-Chalupy.cz Kempy v ČR
TOPlist
© Copyright 1995-2014 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
RSS, Zápisník, Vypni reklamu, (54.242.190.171)