kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří Magdalény s klášterem křižovníkůObnova a zachrana: Po roce 1989 se znovu probudil zájem o zdejší poutní areál. Po návratu křížovníků s červenou hvězdou prochází od roku 1992 tento jedinečný poutní areál postupnou rozsáhlou obnovou, která je spolufinancována z prostředků ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví. Prostřednictvím společného úsilí a spolupráce Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a německých spolků Initiative Maria Kulm z Weidenu a Förderverein-Wallfahrtskirche-Maria Kulm byla provedena celková rekonstrukce interiéru poutního chrámu. Z Norských fondů byl na rekonstrukci získán příspěvek ve výši 1,059.087 eur. V roce 2004 byla provedena oprava varhan. Roku 2008 byla provedena celková rekonstrukce kopule a obnoveny malby. V roce 2009 byl následně nově zastřešen objekt sousedního proboštství. V letech 2010-2011 proběhla celková rekonstrukce interiérů kostelních lodí. Dne 7. května 2011 byl následně obnovený poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Máří Magdalény slavnostně vysvěcen.
kolej piaristů s gymnasiem u kostela Zvěstování Panny MarieObnova a zachrana: Na počátku 21. století proto město Ostrov přistoupilo k nákladné rozsáhlé rekonstrukci areálu bývalého piaristického kláštera s celkovým nákladem více než 145 miliónů korun. Největší část prostředků, 106 miliónů korun, bylo získáno z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 21,5 miliónů zaplatilo město Ostrov a zbytek financí byl poskytnut ze státního rozpočtu.
Nejprve byla za finanční pomocí partnerského města Rastattu opravena kaple Panny Marie Einsiedelnské, slavnostně vysvěcená v roce 2002. V letech 2002-2007 probíhla celková rekonstrukce zchátralého konventu s klášterním kostelem Zvěstování Panny Marie. V objektu bývalého kláštera bylo poté zřízeno 37 městských bytů. V letech 2004-2007 proběhla rekonstrukce zdevastované pohřební kaple sv. Anny. V letech 2006-2007 byla znovu vystavěna kaple Panny Marie Bolestné. Roku 2007 byla bývalá kaple sv. Floriána přeměněna na památník obětem násilí na Ostrovsku. Slavnostní otevření obnoveného klášterního areálu proběhlo dne 29. září 2007.
loreta Obnova a zachrana: V roce 1992 založil zdejší rodák, Ing. Anton Hart, v bavorském Waldssasenu Spolek pro zachování a podporu poutního místa Maria Loreto. Během deseti let se spolku podařilo získat finanční prostředky na obnovu areálu ve výši dva miliony marek. Rozsáhlá nákladná rekonstrukce poutního areálu Maria Loreto probíhala v letech 1992-2010 za česko-německé spolupráce. Obnova některých částí areálu byla zařazena do programu ministerstva kultury ČR na záchranu architektonického dědictví. Projekt záchrany poutního areálu byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti Ministerstva kultury, městem Cheb a krajským Památkovým ústavem.
První říjnovou neděli roku 1993 se u zdevastovaného poutního areálu Maria Loreto uskutečnilo první velké česko-německé setkání za účasti plzeňského biskupa Františka Radkovského. Roku 1994 se u příležitosti výročí 330 let od založení poutního areálu konala první česko-německá pouť. Během pouti byla znovu vysvěcena obnovená kaple Panny Marie Loretánské. V roce 1996 vysvětil biskup František Radkovský dokončený kostel sv. Ducha, ve kterém byly poté během sezony slouženy pravidelné měsíční bohoslužby. V následujících letech byly obnoveny ambity s nárožními kaplemi. V letech 1997-1999 byly obnoveny a znovu vysvěceny poslední dochované kaple Velké křížové cesty. V roce 2000 byla v místech bývalého hřbitova vybudována meditační zahrada.
Od roku 2003 zajišťují v době sezóny návštěvnický provoz v obnoveném poutním areálu členové chebského Spolku Maria Loreto. Duchovní správu zajišťuje chebská farnost. V červnu roku 2006 zástupci obou spolků a chebské farnosti podepsali dokument Maria Loreto: Místo smíření a setkávání, načrtávající základní poslání a dlouhodobou vizi rozvoje poutního místa. Během sezony jsou areálu pravidelně každých čtrnáct dní slouženy české mše svaté, jednou měsíčně pak mše německé. Několikrát ročně jsou k poutnímu areálu Maria Loreto pořádány české i německé poutě. Dle záznamů průvodcovské služby ročně poutní areál navštíví více než 10 tisíc poutníků a turistů z celé Evropy.